Berlín - Nepříznivý demografický vývoj ve Spolkové republice Německo nabírá takových obrátek, že jí mohou v brzké době chybět statisíce pracovníků, u nichž se vyžaduje vysoký stupeň kvalifikace.
Platí to nejenom pro lékaře, ale také pro odborníky z celé škály oborů, jako je informatika, strojírenství či přírodní vědy. Na pracovní trh totiž začínají vstupovat slabé ročníky, řada absolventů německých vysokých škol navíc vycestovává za lepším výdělkem do zahraničí, zejména do USA a Švýcarska.
Spolková vláda se proto rozhodla, že uvolní podmínky pro přijímání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí včetně zemí, které nejsou součástí Evropské unie.
A to navzdory tomu, že v Německu skončilo 1. května přechodné období pro volný pohyb pracovních sil a lze očekávat další příliv zájemců o práci z nových členských států EU.
Uvolnění restrikcí na pracovním trhu
Koalice křesťanských demokratů a liberálů chce mimo jiné snížit hranici příjmu, kterou musel až doposud uchazeč o práci ze zahraničí vykázat, pokud chtěl ve spolkové republice získat dobře placené místo.
Ta v současnosti činí 60 tisíc eur ročně (1,5 milionu korun).
"Je iluzorní věřit, že kvalifikovaná pracovní síla v zahraničí vydělává na začátku své profesní kariéry tuto sumu," tvrdí šéf frakce liberálů v Bundestagu Rainer Brüderle. "Nabízíme snížení této hranice na 40 tisíc eur."
Spolková vláda uvažuje navíc o tom, že zruší i další podmínku uplatňovanou při náboru pracovníků z třetích zemí, totiž to, že zaměstnavatel musí prokázat, že na dané místo nemůže najít zájemce z Německa či EU.
Bude nám chybět 6,5 milionu pracovníků
Také díky nové konjunktuře, kdy německá ekonomika zažívá růst ve výši 4,8 procenta, pociťuje osmdesátimilionová země čím dál větší nedostatek pracovních sil, zejména těch kvalifikovanějších. Porodnost v Německu, tak jako v drtivé většině evropských zemí, je už léta velmi nízká a to se nyní začíná projevovat.
"V příštích patnácti letech budeme mít vzhledem ke špatnému demografickému vývoji k dispozici o šest a půl milionu pracovníků méně," zdůraznila kancléřka Angela Merkelová.
Ta ovšem zároveň trvá na tom, že by se měly zlepšit i podmínky pro zaměstnávání samotných Němců. Zejména v ohledu na ženy, na nichž leží hlavní tíha starostí o děti a domácnost a které jsou v řadě případů nuceny delší čas pracovat na zkrácený úvazek.
Podle Svazu německých inženýrů (VDI) se zemi nyní nedostává 50 tisíc odborníků v technických profesích. Dalších 30 tisíc pracovních míst zůstává neobsazeno ve sféře informatiky. Ve státních nemocnicích zase chybí na šest tisíc lékařů.
Hledají se i desetitisíce absolventů s diplomem z oblasti přírodních věd.
VDI přitom zdůrazňuje, že nástupní plat pro mladé lidí s inženýrským titulem činí 3300 eur (70 850 Kč) měsíčně. Už po několika málo letech jej přitom němečtí zaměstnavatelé zvedají v průměru o padesát procent.
Průměrný plat v Německu činí nyní 2600 eur.
České vysoké školy? Hlavně UK a ČVUT
Šance se tak znovu naskýtá i pro Čechy. Kromě náležité odbornosti musejí ale v prvé řadě dobře ovládat němčinu. A to je základní problém.
Řada vysokoškoláků, zejména z bakalářských oborů, nezvládá totiž na patřičné úrovni ani angličtinu, která je ve spolkové republice naprostou samozřejmostí. Bakalářský diplom, s nímž Češi velmi často končí svá studia, navíc v Německu pro získání dobře placeného místa nestačí.
Totéž platí pro diplomy z nejrůznějších soukromých vysokých škol, s nimiž se v posledních letech v ČR roztrhl pytel a o jejichž odborné úrovni panují ve spolkové republice oprávněné pochybnosti.
Německo i nadále uznává bez potíží především diplomy z Karlovy univerzity, Českého vysokého učení technického v Praze a brněnské Masarykovy univerzity.
