Za útok na letiště v Lipsku jsou podle německého ministerstva vnitra zodpovědní Rusové, stejně jako za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě. Incident podle našeho západního souseda provedli agenti, které naverbovaly ruské státní orgány. Německo kvůli útoku přijme řadu opatření, konkrétní kroky ovšem chystá i Česko a Evropská unie.
Od akce na letišti v Lipsku se objevily takzvané „hybridní akce“ po celé Evropě. Jenom v samotném Německu také přibyly v posledních dnech: kvůli zřejmě úmyslně způsobenému zkratu na rozvodně v Bergheimu na západě Německa bylo v úterý večer ze sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v jejím okolí.
Ve středu brzy ráno pak několik lidí utrpělo lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu.
Za akcemi stojí Moskva
Už přes víkend média spekulovala, že se v Německu děje něco velkého. Kancléř Friedrich Merz měl na začátku tohoto týdne oznámit, že za incidentem ze začátku srpna na letišti v Lipsku, kdy dron s výbušninami jen těsně minul letadlo, stojí Moskva. Nakonec oznámení přišlo až v úterý odpoledne, a to ústy spolkového ministra zahraničí Johanna Wadephula a ministra vnitra Alexandera Dobrindta.
„Pokud jde konkrétně o pokus o útok na letišti v Lipsku ze 4. srpna, máme následující zjištění: použité prostředky – jako je konfigurace dronu, různé komponenty, výbušniny a detonační technologie – jsou nám známé z jiných hybridních operací Ruska a jeho války proti Ukrajině,“ prohlásil Dobrindt.
Německá vláda následně oznámila další opatření: uzavře ruský konzulát v Bonnu a ukončí nájemní smlouvu Ruskému domu v Berlíně. Kromě toho chystá nové sankce na ruské občany žijící v EU a spojované s hybridními útoky, také zpřísní vstupní kontroly Rusů a zvýší tlak na ruskou stínovou flotilu.
Jednoznačný vzkaz Kremlu
Politolog a germanista Vladimír Handl považuje nové kroky německé vlády za dosud nejjednoznačnější politický signál vůči Rusku. Berlín podle něj otevřeně označil Moskvu za strůjce nepřátelských aktivit, čímž se německo-ruské vztahy dostávají na další historické minimum.
„Není to hysterická ani dramatická reakce – je věcná a umírněná. Německo dává najevo, že ví, kdo za útoky stojí, a že bude postupně přijímat odpovídající opatření,“ uvedl pro Aktuálně.cz Handl, který působí na katedře německých a rakouských studií FSV UK.
Dosavadní kroky, jako je omezení kulturní spolupráce nebo vyhoštění diplomatů, označil Handl za spíše symbolické. Podle něj lze očekávat další opatření, která však budou muset být koordinována na evropské úrovni. Největší prostor pro tvrdší postup vidí například vůči takzvané ruské stínové flotile.
Handl zároveň upozornil, že ukončení části kulturních vztahů bude mít dopad především na ruskou občanskou společnost. Skepticky se staví například k uzavírání kulturních institucí, protože podobné kroky mohou vést také k omezení činnosti německých kulturních center, takzvaných Goethe institutů, v Rusku.
„Pro lidi, kteří si dosud udržovali kontakty se Západem, je to citelná ztráta,“ míní.
Podle Handla je současná reakce Berlína především začátkem, Německo se bude snažit postupovat společně s evropskými partnery a zároveň hledat rovnováhu mezi důraznou odpovědí a snahou zabránit další eskalaci. „Politický vzkaz je zcela jasný. Teď bude důležité, jak se jej podaří proměnit v konkrétní kroky,“ dodal odborník.
Podstrčené důkazy, tvrdí Putin
„Domnívám se, že to souvisí především s domácí politickou situací v Německu. Vnitropolitická pozice kancléře (Friedricha Merze – pozn. red.) je nejistá. Nepožívá důvěry svých občanů a je jasné proč: nehájí národní zájmy, ale obchoduje s nimi,“ nařkl německé úřady ruský prezident Vladimir Putin.
„Ekonomické chyby jsou zřejmé: podniky se zavírají, lidé přicházejí o práci, životní úroveň klesá. Není jasné, proč se všechna tato obvinění vznášejí. Přesto existuje jen jedno vysvětlení: potřeba čelit agresivnímu Rusku. Ale kde jsou důkazy? No, důkazy už podstrčili,“ tvrdí ruský prezident.
Alarmující zjištění, zní z Česka. Terorismus, má jasno Brusel
Reakce na oznámení německých úřadů zní také z Česka. „Zjištění jsou alarmující a není možné je brát na lehkou váhu. Opravdu to není v rovině nějakých mediálních spekulací, že by to byla nějaká vnitropolitická hra," uvedl ve středu – a v reakci na Putinova slova – český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Dodal, že se o tom bude po svém návratu z Irska (kam ve středu dorazil na oficiální návštěvu) chtít bavit s českými zpravodajskými službami, které nepochybně mají vlastní zjištění. Navíc zopakoval, že předvolá novou ruskou velvyslankyni v Česku Annu Ponomarjovovou.
Evropská šéfdiplomatka a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová se pak domnívá, že srpnový útok na letiště má všechny známky státem podporovaného terorismu. EU podle ní připravuje dosud nejrozsáhlejší balík sankcí proti Rusku.
„Pokud by byl útok úspěšný, mohlo dojít ke ztrátám na životech,“ řekla nakonec ohledně útoku v Lipsku během středeční tiskové konference s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že útočníci použili materiál vojenské kvality.
Mohlo by vás zajímat: Britský novinář a expert na Rusko Edward Lucas mluví o tom, co je pro Pobaltí větší problém než Rusko
Sdílet
