


Německý kancléř Friedrich Merz čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do úřadu. Rozbuškou se stala kontroverze kolem jednoho z jeho nejvýraznějších spojenců, Jense Spahna. Kauza donutila šéfa parlamentní frakce CDU/CSU odejít z funkce a následný Merzův pokus o personální restart se začal komplikovat. Okolí kancléře proto s obavami vyhlíží blížící se volby, píší média.

Nespokojenost v Merzově Křesťanskodemokratické unii (CDU) v posledních dvou týdnech rychle narostla. Strana navíc čelí poklesu podpory voličů, vleklým hospodářským problémům Německa i rostoucím preferencím krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).
Pokud CDU neuspěje v blížících se zářijových zemských volbách, debata o budoucnosti kancléře může ještě zesílit, píše bruselský server Politico.
Na počátku současné krize přitom stálo rozhodnutí předsedy poslaneckého klubu CDU/CSU Jense Spahna stát se spolu se svým manželem rodičem prostřednictvím náhradní matky ve Spojených státech.
Spahn patří už řadu let k nejvýraznějším tvářím německých konzervativců. Do Spolkového sněmu se dostal už ve dvaadvaceti letech jako nejmladší poslanec CDU a rychle si vybudoval pověst mimořádně ambiciózního politika. V CDU byl dlouho považován za jednoho z nejpravděpodobnějších budoucích kandidátů na kancléře. Současná aféra ale jeho cestu na samotný vrchol německé politiky výrazně zkomplikovala.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o podobnou debatu, jakou známe i z Česka. Tu loni vyvolal dlouholetý politik Jiří Pospíšil, který se také stal rodičem díky náhradnímu mateřství. Podle některých kritiků k tomu využil „legislativní šedou zónu“, psal tehdy například český Deník N.
V Německu ale nebyl hlavním problémem samotný fakt, že se Spahn stal rodičem touto cestou. Kritika mířila především na rozpor mezi jeho osobním rozhodnutím a dlouhodobým postojem CDU, který Spahn sám v minulosti zastával.
Náhradní mateřství je totiž v Německu zakázané a CDU ho dlouhodobě odmítá z etických důvodů. Spahn tento postoj v minulosti opakovaně hájil. Jeho kritici ho proto obvinili z pokrytectví a aféra rychle nabrala na síle. Spahn navíc nepatřil mezi řadové poslance, ale k nejužšímu vedení CDU.
Spahn se snažil krizi uklidnit, nakonec ale 18. července oznámil rezignaci na post šéfa parlamentní frakce CDU/CSU. Merz toho následně využil k širší personální obměně vlády i strany. Jenže místo rychlého restartu a demonstrace síly se situace začala komplikovat, píše bruselský server Politico.
První problém nastal s ministrem dopravy Patrickem Schniederem. Ten se dozvěděl, že má být odvolán, a okamžitě o tom informoval své spolupracovníky. Muž, kterého si Merz vybral jako jeho nástupce, však nabídku nakonec nepřijal.
Kancléř následnou nejistotu neřešil a Schnieder se rozhodl vzít situaci do vlastních rukou. Aby ukončil „nedůstojný stav“, požádal o své odvolání.
Následně si veřejně postěžoval také odcházející státní tajemník ministerstva zdravotnictví Tino Sorge. Merz jeho odchod z ministerstva oznámil nejprve médiím, navíc podle německého deníku Die Welt „téměř mimochodem“.
Sorge přibližně o čtyři hodiny později rozeslal ostře formulované tiskové prohlášení, v němž odhodil obvyklou zdrženlivost, kterou členové vládní strany vůči vlastnímu kancléři na veřejnosti běžně zachovávají.
„Beru rozhodnutí kancléře na vědomí,“ uvedl. „To, že své rozhodnutí oznámil nejprve stranickým orgánům a médiím, nikoli při osobním rozhovoru se mnou, zůstává otázkou jeho vlastního stylu,“ cituje ho Die Welt.
Veřejná kritika ze strany vlastních lidí je pro Merze nepříjemným signálem. Podle serveru Politico jde o další důkaz, že jeho autorita uvnitř CDU slábne.
„Nikdy jsem v CDU nezažil takovou náladu,“ řekl listu Thorsten Alsleben, šéf podnikatelsky orientované lobbistické skupiny Initiative Neue Soziale Marktwirtschaft, který má dobré kontakty uvnitř strany. Podle něj bude muset Merz obnovit důvěru především prostřednictvím reforem, které ukončí „nejdelší období hospodářské slabosti“ Německa od konce druhé světové války.
Navenek se zatím němečtí konzervativci snaží držet jednotnou linii, píše Politico. Všichni čekají na podzimní zemské volby – nejprve 6. září v Sasku-Anhaltsku a o dva týdny později v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku.
V zákulisí už ale debata o možné výměně kancléře není tabu. Nejmenovaný poslanec CDU, který Merze dříve podporoval, řekl serveru Politico pod podmínkou anonymity, že otázkou už není, zda bude kancléř nahrazen, ale kdy a jak.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.