Ruský plyn a konec zbraní pro Ukrajinu. Co za signál poslaly německé volby Kyjevu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nedělní volby v Německu znamenaly těžkou ránu pro vládu kancléře Friedricha Merze. Vítězství krajně levicové Die Linke (Levice) v Berlíně a krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v Meklenbursku-Předním Pomořansku však vysílá nepříjemný signál i směrem na východ. Obě strany totiž prosazují výraznou změnu německé politiky vůči válce na Ukrajině – byť každá z jiných pozic.

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála AfD se ziskem 38,2 procenta hlasů. Její nedělní výsledek ale pravděpodobně nebude stačit k sestavení zemské vlády, protože ostatní strany s ní nadále odmítají spolupracovat.

Volby ale každopádně skončily šokem pro Merzovu Křesťanskodemokratickou unii (CDU), která se se ziskem 4,9 procenta hlasů do zemského sněmu ani vůbec nedostane.

AfD výrazně posílila i v nedělních volbách v Berlíně. Skončila s 16,3 procenta hlasů, na vládě se ale jistě podílet nebude. S velkým náskokem naopak zvítězila Levice, která získala 25,7 procenta hlasů a pravděpodobně sestaví koalici s dalšími levicovými stranami. CDU skončila s 18,8 procenta.

Podle průzkumu z minulého týdne by nyní celoněmecké parlamentní volby vyhrála AfD s 29 až 30 procenty hlasů. CDU by dostala jen 20 procent, podle průzkumu agentury YouGov dokonce jen 18 procent hlasů, uvedla ČTK.

Strany, které chtějí „změnit směr“

Volební výsledky AfD a Levice ale ukazují i na rostoucí podporu stran, které se k další vojenské pomoci Ukrajině staví přinejmenším vlažně.

Zatímco AfD otevřeně vyzývá k obnovení hospodářských vztahů s Moskvou, Levice přinejmenším odmítá další vojenskou podporu Ukrajiny. Postoj obou stran je každopádně v ostrém kontrastu s kancléřem Merzem, který slibuje pokračování a další růst vojenské pomoci Ukrajině a zpřísňování protiruských sankcí.

Německá vláda v srpnu 2026 deklarovala, že bude v rozsáhlé vojenské podpoře pokračovat. Německo tehdy podle spolkového ministerstva zahraničí poskytlo či přislíbilo přibližně 57,6 miliardy eur vojenské pomoci a dalších více než 43 miliard eur civilní podpory.

Levice podle oficiálního stanoviska strany na jednu stranu odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, potvrzuje právo Ukrajiny na obranu podle Charty OSN a vyzývá ke „stažení ruských vojsk z Ukrajiny“ a ke „spravedlivému míru“. Rovněž přiznává, že „v minulosti podcenila míru agresivity a ochotu ruské vlády zahájit útočnou válku“.

„Vymanit se z vojenské logiky“

Na druhou stranu ale odmítá další dodávky zbraní Ukrajině. Levice „chce ukončit obchod s válkou a zakázat vývoz zbraní“ a varuje, že další dodávky zbraní mohou zvyšovat riziko eskalace konfliktu. Sankce proti Rusku pak podle ní mají být cílené na ruskou „válečnou pokladnu, vojensko-průmyslový komplex a zahraniční majetek oligarchů“, nikoli na ruské civilní obyvatelstvo.

Podle strany je nutné „vymanit se z vojenské logiky, nevstoupit do spirály zbrojení a tlačit na diplomacii a vyjednávací formáty“. K jednacímu stolu má podle Levice ruského prezidenta Vladimira Putina dotlačit i spolupráce EU „s Čínou, Brazílií a dalšími státy globálního Jihu“.

Strana rovněž kritizuje Západ a mezinárodní organizace. NATO kritizuje za to, že tlačí členy do „blokových konfrontací“ a podle ní Aliance „slouží čistě k prosazování národních a hospodářských zájmů“. Podle Levice „vedla politika NATO po skončení studené války k rostoucímu napětí s Ruskem a promarnila možnost vyjednat nový bezpečnostní systém v Evropě“. Současně ale připomíná, že to ruskou invazi neospravedlňuje.

Podle strany by se Evropská unie měla z této „blokové konfrontace“ osamostatnit a „prosazovat spravedlnost, spolupráci a demokracii“. Levice požaduje „novou politiku uvolňování napětí a odzbrojení“ a „chce ukončit obchod s válkou a zakázat vývoz zbraní“.

Krajně levicová strana rovněž vyzývá k odpisu ukrajinských dluhů a je podle ní „nutné zastavit ‚rozprodej země západním koncernům‘ a závislost Ukrajiny na věřitelích a finančních investorech, jako je (americká investiční společnost) BlackRock“.

Návrat ke starým časům

Postoj AfD k válce na Ukrajině se v médiích objevuje často. Krajně pravicová strana chce podle svého oficiálního stanoviska obnovení německých vztahů s Ruskem, zrušení sankcí EU vůči zemi, rozšíření hospodářských vztahů s Moskvou a návrat k pravidelnému dialogu NATO – Rusko. AfD rovněž požaduje obnovení projektu plynovodů Nord Stream 2, který měl sloužit k přepravě ruského zemního plynu do Německa.

Agentura Reuters v pátek rovněž vydala zprávu, podle níž představitelé AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla podle jejích zdrojů připravují schůzku s Putinovým ekonomickým poradcem Kirillem Dmitrijevem. Tématem setkání, plánovaného na příští rok, má být mimo jiné obnovení dodávek ruského plynu do Německa. Podle zdrojů má ke schůzce dojít pouze v případě, že Rusko a Ukrajina předtím dosáhnou mírové dohody.

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku

V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu, poprvé mezi nimi byli také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.

Sociální demokracie tu je hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství.

V Německu se letos koná pět zemských voleb. Volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku byly poslední z nich.