


Nedělní volby v Německu znamenaly těžkou ránu pro vládu kancléře Friedricha Merze. Vítězství krajně levicové Die Linke (Levice) v Berlíně a krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v Meklenbursku-Předním Pomořansku však vysílá nepříjemný signál i směrem na východ. Obě strany totiž prosazují výraznou změnu německé politiky vůči válce na Ukrajině – byť každá z jiných pozic.

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála AfD se ziskem 38,2 procenta hlasů. Její nedělní výsledek ale pravděpodobně nebude stačit k sestavení zemské vlády, protože ostatní strany s ní nadále odmítají spolupracovat.
Volby ale každopádně skončily šokem pro Merzovu Křesťanskodemokratickou unii (CDU), která se se ziskem 4,9 procenta hlasů do zemského sněmu ani vůbec nedostane.
AfD výrazně posílila i v nedělních volbách v Berlíně. Skončila s 16,3 procenta hlasů, na vládě se ale jistě podílet nebude. S velkým náskokem naopak zvítězila Levice, která získala 25,7 procenta hlasů a pravděpodobně sestaví koalici s dalšími levicovými stranami. CDU skončila s 18,8 procenta.
Podle průzkumu z minulého týdne by nyní celoněmecké parlamentní volby vyhrála AfD s 29 až 30 procenty hlasů. CDU by dostala jen 20 procent, podle průzkumu agentury YouGov dokonce jen 18 procent hlasů, uvedla ČTK.
Volební výsledky AfD a Levice ale ukazují i na rostoucí podporu stran, které se k další vojenské pomoci Ukrajině staví přinejmenším vlažně.
Zatímco AfD otevřeně vyzývá k obnovení hospodářských vztahů s Moskvou, Levice přinejmenším odmítá další vojenskou podporu Ukrajiny. Postoj obou stran je každopádně v ostrém kontrastu s kancléřem Merzem, který slibuje pokračování a další růst vojenské pomoci Ukrajině a zpřísňování protiruských sankcí.
Německá vláda v srpnu 2026 deklarovala, že bude v rozsáhlé vojenské podpoře pokračovat. Německo tehdy podle spolkového ministerstva zahraničí poskytlo či přislíbilo přibližně 57,6 miliardy eur vojenské pomoci a dalších více než 43 miliard eur civilní podpory.
Levice podle oficiálního stanoviska strany na jednu stranu odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, potvrzuje právo Ukrajiny na obranu podle Charty OSN a vyzývá ke „stažení ruských vojsk z Ukrajiny“ a ke „spravedlivému míru“. Rovněž přiznává, že „v minulosti podcenila míru agresivity a ochotu ruské vlády zahájit útočnou válku“.
Na druhou stranu ale odmítá další dodávky zbraní Ukrajině. Levice „chce ukončit obchod s válkou a zakázat vývoz zbraní“ a varuje, že další dodávky zbraní mohou zvyšovat riziko eskalace konfliktu. Sankce proti Rusku pak podle ní mají být cílené na ruskou „válečnou pokladnu, vojensko-průmyslový komplex a zahraniční majetek oligarchů“, nikoli na ruské civilní obyvatelstvo.
Podle strany je nutné „vymanit se z vojenské logiky, nevstoupit do spirály zbrojení a tlačit na diplomacii a vyjednávací formáty“. K jednacímu stolu má podle Levice ruského prezidenta Vladimira Putina dotlačit i spolupráce EU „s Čínou, Brazílií a dalšími státy globálního Jihu“.
Strana rovněž kritizuje Západ a mezinárodní organizace. NATO kritizuje za to, že tlačí členy do „blokových konfrontací“ a podle ní Aliance „slouží čistě k prosazování národních a hospodářských zájmů“. Podle Levice „vedla politika NATO po skončení studené války k rostoucímu napětí s Ruskem a promarnila možnost vyjednat nový bezpečnostní systém v Evropě“. Současně ale připomíná, že to ruskou invazi neospravedlňuje.
Podle strany by se Evropská unie měla z této „blokové konfrontace“ osamostatnit a „prosazovat spravedlnost, spolupráci a demokracii“. Levice požaduje „novou politiku uvolňování napětí a odzbrojení“ a „chce ukončit obchod s válkou a zakázat vývoz zbraní“.
Krajně levicová strana rovněž vyzývá k odpisu ukrajinských dluhů a je podle ní „nutné zastavit ‚rozprodej země západním koncernům‘ a závislost Ukrajiny na věřitelích a finančních investorech, jako je (americká investiční společnost) BlackRock“.
Postoj AfD k válce na Ukrajině se v médiích objevuje často. Krajně pravicová strana chce podle svého oficiálního stanoviska obnovení německých vztahů s Ruskem, zrušení sankcí EU vůči zemi, rozšíření hospodářských vztahů s Moskvou a návrat k pravidelnému dialogu NATO – Rusko. AfD rovněž požaduje obnovení projektu plynovodů Nord Stream 2, který měl sloužit k přepravě ruského zemního plynu do Německa.
Agentura Reuters v pátek rovněž vydala zprávu, podle níž představitelé AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla podle jejích zdrojů připravují schůzku s Putinovým ekonomickým poradcem Kirillem Dmitrijevem. Tématem setkání, plánovaného na příští rok, má být mimo jiné obnovení dodávek ruského plynu do Německa. Podle zdrojů má ke schůzce dojít pouze v případě, že Rusko a Ukrajina předtím dosáhnou mírové dohody.
Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku
V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu, poprvé mezi nimi byli také šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
Sociální demokracie tu je hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství.
V Německu se letos koná pět zemských voleb. Volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku byly poslední z nich.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Pro řidiče i pro ty, kteří o autech jen rádi čtou. Každý čtvrtek novinky, testy, rozhovory i praktické rady, které využijete za volantem.



Bláznivá jízda Eliny Svitolinové je jedním z ústředních témat letošního Turnaje mistryň. Ukrajinská tenistka už byla skoro vyřazená, v duelu s Karolínou Muchovou ji ale postavil zpět na nohy její vlastní příval hněvu. Pak přehrála i Arynu Sabalenkovou a v sobotním semifinále bude v Indian Wells soupeřkou Lindy Noskové. To vše ve chvíli, kdy čelí nevídanému "hejtu" na sociálních sítích.






Bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach podpořil návrat ruských hokejistů na světové šampionáty. V rozhovoru pro televizi Sport1 německý funkcionář uvedl, že o účastnících sportovních soutěží by neměly rozhodovat státy či vlády.



Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.



Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Dhabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997.