Unijní činitelé a diplomaté se shodují, že na nejlidnatější zemi EU, která je zároveň nejsilnější ekonomikou bloku, vyšlo rotující předsednictví v době, kdy unie potřebuje vyvést z krize způsobené zejména pandemií covidu-19.
"Obecná očekávání vkládaná do německého předsednictví jsou extrémně vysoká," řekl listu Financial Times německý šéf nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber. Zatímco končící chorvatské předsednictví podle diplomatů i kvůli karanténním opatřením nesehrálo příliš aktivní roli, Německo bude patrně mnohem viditelnější.
Kancléřka Angela Merkelová již dala najevo, že by ještě v červenci ráda viděla dohodu o 750 miliardách eur (asi 20 bilionů korun), které Evropská komise doporučuje poskytnout ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem. Základ projektu tvoří německo-francouzský návrh a právě společná snaha obou zemí podtržená dnešní schůzkou Merkelové s prezidentem Emmanuelem Macronem podle diplomatů předznamenává aktivní ráz německého předsednictví.
"Vyjednávání o fondu a o budoucím rozpočtu může z velké části stát na Německu, protože (předseda Evropské rady Charles) Michel vůbec nemá silnou pozici," řekl jeden z diplomatů. Michel, jehož hlavním úkolem je zprostředkování kompromisů mezi lídry členských zemí, podle něj přestal být aktivní po dosud posledním fyzickém summitu v únoru, kdy skončilo ještě "předkrizové" dohadování o sedmiletém rozpočtu neúspěchem. Merkelová, jejíž politice podle mnoha bruselských činitelů dodala koronavirová krize nový impulz, proto může sehrát aktivnější roli, než jaká běžně hlavám předsednických zemí náleží.
Kancléřka sice patří k těm unijním lídrům, kteří s ohledem na koronavirus prosazují opatrnější návrat k osobním jednáním, podle diplomatů si však Německo uvědomuje nemožnost dosáhnout shody na zásadních tématech prostřednictvím videokonferencí. Proto se od července začnou postupně sjíždět ministři opět k dříve běžným jednáním do Bruselu. Již v týdnu před summitem naplánovaným na 17. a 18. července budou osobně jednat šéfové diplomacií unijních států.
Německá vláda mezi své další priority vedle dokončení brexitových rozhovorů či digitalizace ekonomiky řadí také boj proti klimatickým změnám. Zatímco Evropská komise považuje klimatickou šetrnost za zásadní kritérium pro čerpání peněz ze zmíněného záchranného fondu, vlády některých, zvláště východoevropských zemí včetně české mají k této věci rezervovanější přístup. Berlín však dal najevo, že hodlá aktivně prosazovat rychlý přechod k ekologicky odpovědnému hospodářství i za pomoci unijních peněz.
"Pokud jste Německo a máte jako spojence Francii, určitě můžete posunout věci kupředu," míní analytička bruselského institutu European Policy Centre Sophie Pornschlegelová, podle níž může Berlín právě prostřednictvím rozpočtu na období 2021 až 2027 a fondu obnovy prosazovat ekologická témata. Cíle německého předsednictví jsou v této oblasti dva: zprostředkovat do konce roku shodu členských zemí na zpřísnění emisních cílů pro rok 2030 a na normě, která stanoví podmínky, jak do poloviny století dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry.
