Německé "Ja" jádru. Elektrárny pojedou ještě 12 let

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
6. 9. 2010 8:02
Kancléřku Merkelovou neodradily ani vášnivé protesty v Berlíně
Do Berlína se sjely stovky odpůrců atomu. Vláda přesto prodloužila provoz jaderných elektráren.
Do Berlína se sjely stovky odpůrců atomu. Vláda přesto prodloužila provoz jaderných elektráren. | Foto: Reuters

Berlín - Nebe nad Berlínem včera zakryl "radioaktivní mrak". Úderem dvanácté hodiny se do vzduchu vznesly dvě tisícovky černo-žlutých nafukovacích balónků s lebkou se zkříženými hnáty.

Lebka měla místo obličeje tři trojúhelníky s kolečkem uprostřed: symbol radioaktivity. Vzkaz na balóncích byl určen německé vládě. Stovky demonstrantů před Úřadem kancléřky Angely Merkelové ji vyzývaly, aby se Německo vzdalo jaderné energetiky.

Za zavřenými dveřmi zatím dlouhé hodiny jednaly špičky německé vládní koalice a šéfové parlamentních frakcí a ministerských resortů, do jejichž portfolia energetika spadá.

K demonstrantům s píšťalkami, vuvuzelami a megafony se pod okny kancléřství připojili i předáci levicové opozice. Vláda je ale nevyslyšela. V noci se definitivně shodla: německé jaderné elektrárny se zavírat nebudou. Naopak. Poběží zhruba do roku 2023.

Daň z jádra

Už během jednání agentura DPA napsala, že energetické koncerny budou státu odvádět zvláštní "jadernou daň". Od roku 2011 zaplatí za provoz svých atomových elektráren 2,3 miliardy eur (57 miliard korun) ročně.

Takzvaná "daň z jaderného paliva" se ale bude vybírat jen omezenou dobu. Přesně šest let, určila německá vláda.

Provozovatelé elektráren musí krom toho do kapsy sáhnout ještě jednou: další peníze budou posílat do fondu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Tyto odvody by měly vynést zhruba 15 miliard eur.

Němci proti atomu protestují tradičně. Blokují například příjezdové cesty do úložiště v Gorlebenu (na snímku).
Němci proti atomu protestují tradičně. Blokují například příjezdové cesty do úložiště v Gorlebenu (na snímku). | Foto: Reuters

Sedm starších německých elektráren bude dodávat proud ještě osm let, deset novějších čtrnáct. V průměru se tedy provoz atomových elektráren v Německu prodlouží oproti dosavadním plánům o 12 let.

Riziková letadla

Německá vláda řešila i to, jak zajistit, aby reaktory byly co nejbezpečnější. Někteří odborníci totiž tvrdí, že Němci v zabezpečení svých elektráren pokulhávají.

V zatím poslední studii, kterou nechala vypracoval organizace Greenpeace, se například uvádí, že zařízení nejsou dostatečně chráněna před útoky dopravními letadly, jako byly ty z 11. září 2001.

"Pravděpodobnost úspěchu teroristických skupin je znepokojivě vysoká," citoval z neveřejného posudku týdeník Der Spiegel.

Německo je důležitým evropským leteckým uzlem. Jen v roce 2009 tu registrovali 3,2 milionu letů, letištěm ve Frankfurtu projdou ročně 54 miliony pasažérů. "Tak obrovské množství letadel neumožňuje stoprocentně kontrolovat leteckou dopravu," argumentuje německá pobočka Greenpeace.

Na 18. září svolali odpůrci atomu do Berlína velkou demonstraci. 

Šestí na světě

Stavba jaderné elektrárny na finském ostrově Olkiluoto, dodavatelem je francouzsko-německé konsorcium Areva Siemens
Stavba jaderné elektrárny na finském ostrově Olkiluoto, dodavatelem je francouzsko-německé konsorcium Areva Siemens | Foto: Aktuálně.cz

Nejsilnější opoziční strana, sociální demokraté (SPD), koalici vyčítají, že zbytečně otevírá téma, které už léta rozděluje německou společnost. Právě ona před deseti lety rozhodla, že Němci z jaderné energetiky vystoupí. A že každá atomová elektrárna v zemi bude smět do sítě dodávat proud maximálně 32 let. 

V Německu je momentálně v provozu 17 jaderných elektráren. Z toho pět v Bavorsku, které přímo sousedí z Českou republikou.

V celosvětovém žebříčku produkce atomové energie si Němci drží šestou příčku. Nejvíce energie z jádra se vyrábí ve Spojených státech, následují Francie, Japonsko, Rusko a Jižní Korea. Česko je šestnácté, hned za Švýcarskem.

Průměrný věk fungujících jaderných reaktorů ve světě je podle agentury Mycle Schneider Consulting 25 let. V provozu jsou ale i zařízení stará více než 40 let. Atomové elektrárny se masově stavěly hlavně v osmdesátých letech minulého století. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy