


Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v zářijových volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 41 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura Infratest dimap. Volby se konají 6. září a Německo by po nich mohlo mít prvního zemského premiéra z AfD. Stranu přitom loni tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku.
Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Současný ministerský předseda Sven Schulze nastoupil letos v lednu. Nahradil Reinera Haseloffa, který zemi řídil od roku 2011. Cílem tohoto kroku bylo, aby Schulze jako lídr kandidátky CDU stihl do voleb vejít v obecnou známost.
Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu by ale ve volbách získala CDU jen 26 procent hlasů. AfD by ji tak překonala o 15 procentních bodů. Oproti podobném průzkumu agentury Infratest dimap z loňského září si CDU o procentní bod pohoršila a AfD o dva body polepšila.
Na třetím místě by podle průzkumu skončila s 12 procenty postkomunistická strana Levice. Sociální demokraté (SPD) by získali jen sedm procent hlasů. Žádná další strana by se do sněmu nedostala, a to ani strana Zelených, která by dostala jen čtyři procenta hlasů.
Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede ovšem jako prokazatelně krajně pravicovou místní odnož AfD už od roku 2023. Při posledních zemských volbách v roce 2021 získala strana 20,8 procenta hlasů.
AfD se dařilo už i předloni ve volbách v dalších východoněmeckých zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku získala 32,8 procenta hlasů a vyhrála, v Sasku a Braniborsku skončila na druhém místě se zisky 30,6 a 29,2 procenta hlasů. Do vlády žádné z těchto tří zemí se ale AfD kvůli odporu zbylých stran nedostala.
S více než 40 procenty hlasů by ale mohlo být v Sasku-Anhaltsku těžké zabránit, aby se Ulrich Siegmund stal prvním zemským premiérem z AfD. Musely by se spojit všechny zbylé strany od konzervativců po krajní levici. CDU si přitom v minulosti schválila zákaz spolupráce s AfD i Levicí.
Kromě Saska-Anhaltska se v září bude volit nový sněm také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, ve kterém by AfD mohla získat mezi 35 až 40 procenty hlasů. Vybírat nové politické vedení budou také obyvatelé hlavního města Berlína. V čele průzkumů se zde drží CDU dosavadního primátora Kaie Wegnera.



Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.



Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. V pondělí o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění 18 lidí.



Bývalému šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů Kč) na kauci. Dnes tak vyšel z vazební věznice a je na svobodě. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb, oznámila ukrajinská média. Soud vzal Jermaka do vyšetřovací vazby minulý týden.



Záložník Karviné Samuel Šigut a dalších 12 obviněných v moravskoslezské části korupční kauzy ve fotbale se policii přiznalo ke zmanipulování zápasů a přijetí nebo dávání úplatků. Uvedl to Radiožurnál s odkazem na informace z policejních dokumentů. Obvinění se vyjádřit odmítli.



„Spravedlivá odplata za ruský teror bude zasahovat přesně ta místa, odkud Rusko čerpá svou sílu a pocit bezpečí,“ řekl ve svém pravidelném sdělení Ukrajincům prezident Volodymyr Zelenskyj po bezprecedentním víkendovém útoku na Moskevskou oblast. Ukrajinci při něm zasáhli rafinerie, přečerpávací stanice i technologické podniky. Trosky strojů dopadly i na mezinárodní letiště Šeremetěvo.