reklama
 
 

Německá rozvědka zaměstnávala 200 válečných zločinců

24. 3. 2010 12:43
Dokumenty ukazují, že BND byla prolezlá nacisty ještě v šedesátých letech

Berlín - Ještě dvě desetiletí po skončení druhé světové války zaměstnávala německá Spolková zpravodajská služba (BND) dvě stovky nacistických válečných zločinců.

Vyplývá to z dokumentů, které nyní BND předala listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Tajná služba vznikla roku 1956 z takzvané "Gehlenovy organizace" (alias Organizace Gehlen), kterou po válce zřídili Američané pod vedením bývalého špionážního stratéga wehrmachtu Reinharda Gehlena. Prioritou bylo získávat informace o Sovětském svazu a na morální profily agentů se příliš nehledělo.

Že však služba i tak dlouho po válce zaměstnávala tolik nacistických zločinců, překvapuje i někdejšího šéfa rozvědky Hansjörga Geigera.

Tak mnoho?

"Vždy bylo jasné, že BND měla temnou minulost," říká muž, jenž šéfoval rozvědce v letech 1996 až 1998. "Ale nikdy bych si nepomyslel, že je to věc takového rozsahu."

Podle Geigera je nutné, aby toho BND o své minulosti zveřejnila co nejvíce. "Pouze transparentnost týkající se minulosti jasně stanoví, že současná BND nemá nic společného s tou tajnou službou, kterou byla na začátku."

Co největší otevřenost slíbil v interview pro Frankufurter Allgemeine současný šéf BND Ernst Uhrlau, podle něj je však také třeba vzít v potaz zákon, který publikování některých informací dovoluje až 60 let po jejich vzniku.

200 zločinců, 71 vyhazovů

Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že tajnou službu v šedesátých letech k bývalým nacistickým zločincům přivedla aféra s agentem Johannem Felfem, který byl roku 1961 zatčen kvůli špionáži pro Sověty. Ukázalo se však rovněž, že jde o bývalého příslušníka SS.

Ve stejnou dobu bylo odhaleno, že je dvojitým agentem i někdejší „Tygr z Como" Johannes Clemens. Clemens si svou přezdívku vysloužil prací v hlavním městě Lombardie, kde se stal známým svou brutalitou v boji proti místnímu odboji.

BND poté začala minulost svých lidí zkoumat. V letech 1963 až 1965 vyšetřovala 146 zaměstnanců a 71 z nich nakonec kvůli nacistickým aktivitám propustila.

Mezi nimi se nacházel například jistý Helmut S., který byl nasazen v komandech smrti SS v Sovětském svazu. Jeho jednotka byla zodpovědná za smrt 24 tisíc civilistů.

Naopak důstojník Gestapa Georg W. se coby člen Einsatzkommanda účastnil vraždění stovek polských intelektuálů v rámci Akce AB u vesnice Palmiry nedaleko Varšavy. Později pronásledoval Židy v Kasselu.

Vydíratelní nacisté

Dvacet let po válce už Gehlen, který zůstal v čele BND až do roku 1968, takové lidi nepotřeboval. Nebylo to však tím, že by mu vadily jejich někdejší hříchy.

"Po případu Felfe došla služba k závěru, že docela dost nacistických zločinců pracujících v BND bylo možné vydírat, a jsou tak snadnou kořistí pro sovětské tajné služby," řekl rádiu Deutsche Welle ředitel Institutu pro výzkum mírové politiky Erich Schmidt-Eenboom.

Podle něj služba identifikovala ty nejrizikovější a poslala je do důchodu. "Nešlo nutně o ty největší nacistické zločince, ale o ty, kteří byli podezřelí ze spolupráce s nepřítelem," tvrdí.

Podle britského deníku The Times bylo však i nadále BND komplikovalo práci to, že byla "tajnou službou bez tradice", a tak v ní i nadále zůstalo mnoho dvojitých agentů.

autor: Roman Gazdík | 24. 3. 2010 12:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama