Německá média si všímají sebejistoty, se kterou autoři výhrůžek smrtí a znásilněním postupují. Od té doby, co se případem zabývají vyšetřovatelé i média, chodí zmíněným ženám vzkazy ještě častěji. Spojuje je přezdívka, kterou jejich autoři volí: NSU 2.0. Je to odkaz na dnes již neexistující neonacistickou skupinu Národně socialistické podzemí (NSU).
Její členové v posledních dvaceti letech zavraždili devět lidí a spáchali desítky útoků a přepadení. Další zprávy nesly podpis "SS Obersturmbannführer", tedy hodnost příslušníků polovojenských jednotek z dob nacistické třetí říše.
"Mám z policie strach," svěřuje se nyní herečka Baydarová. Už osmkrát výhrůžky ohlásila, pokaždé bezvýsledně. I její osobní údaje někdo nelegálně stahoval z policejních databází, stejně jako data levicové političky Wisslerové. Právnička Başay-Yıldızová, která v případu NSU zastupovala rodiny obětí, dostala první výhrůžky dokonce už před dvěma lety. Policejní prezident ve spolkové zemi Hesensko, která případy řeší, o možném zneužití policejních databází věděl nejméně několik měsíců. Nyní musel rezignovat.
Wisslerové to nestačí. "Jde o to, zabývat se strukturami," říká. Podle vyšetřovatelů zatím nic nenaznačuje, že ti, kteří z policejních počítačů citlivá data stahovali, jsou ti samí lidé, kdo pak posílali výhrůžky. Podle šéfa tamní zemské vlády Petera Beutha (Křesťansko-demokratická unie, CDU) ale existuje "závažné podezření", že policisté jsou v útocích zapojení. Vyšetřovatelé podle něj intenzivně prošetřují také možnost, že k pravicově extremistické scéně osobně patří.
Vyšetřovatelé pak potvrdili, že kromě tří zmíněných žen je obětí více, nejspíš nejen v Hesensku. Veřejně se zatím ví o dalších třech, rovněž levicových političkách. I e-maily adresované jim obsahovaly veřejně nedostupné informace. První případy stahování soukromých dat z policejních databází úřady řešily už v roce 2017. U tehdy zapojených policistů se prokázalo napojení na pravicově extremistickou scénu.
Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (Křesťansko-sociální unie, CSU) trvá na tom, že potíže německé policie, která pod jeho úřad formálně spadá, nejsou systémové. V červenci vyšlo najevo, že zrušil hned dvě chystané studie, které se měly věnovat možným projevům rasismu nebo pravicovému extremismu v policejních sborech. Rasismus stejně jako antisemitismus jsou podle německé kontrarozvědky v drtivé většině případů s pravicovým extremismem spojené.
Vypracovat studii týkající se rasismu Německu doporučila už v prosinci loňského roku Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), červnové nepokoje ve Spojených státech pak debatu o možném rasismu v policii přenesly na veřejnost. Podle původních vyjádření německého ministerstva vnitra z loňského června měla studie odhalit například to, jestli policisté nepřiměřeně často zastavují a kontrolují osoby z řad národnostním menšin (praxe nazývaná v angličtině racial profiling, pozn. red.).
Seehoferův resort o studii nejdříve prohlásil, že je "ve fázi plánování", později ale své vyjádření označil za nepřesné s tím, že dokument se vypracovat vlastně nikdy neměl. Podle ministra je racial profiling zakázané a podobné události jsou jen "absolutně výjimečnými případy".
Seehofer chce počkat
Německá kontrarozvědka už nyní připravuje zprávu o obecných extremistických tendencích v německé státní správě. Ministerstvo vnitra by ji mělo podle Seehofera představit na konci letošního září. Jedná se o úplně první takovou analýzu v historii Německa.
Seehofer chce zároveň počkat i na to, až jednotlivé zemské policejní sbory zavedou již schválená opatření proti rasismu a pravicovému extremismu. Kritiku policistů ministr považuje "zčásti za pomluvy". Podle týdeníku Spiegel se už nyní množí obavy z toho, že probíhající šetření nebude tak důkladné, jak bylo původně plánováno.
Další výzkum chce provést Německá policejní vysoká škola v Münsteru. "V posledních měsících se množí informace o možných pravicově extremistických postojích v policii," zní zdůvodnění, které má Spiegel k dispozici. Zabývat se má mimo jiné i tím, jak policie podezření z extremistických tendencí interně řeší.
V případu výhrůžek z Hesenska například vyšetřovatelé podle médií při dotazování samotných policistů naráží na "zeď mlčení". Financovat průzkum mělo právě spolkové ministerstvo vnitra, podle týdeníku ale rozhodnutí o přidělení peněz nyní uvázlo na mrtvém bodě i přesto, že dřív měla škola od úředníků podporu.
Jak velký je to problém?
První zmíněná studie se nicméně nakonec možná uskuteční navzdory Seehoferově neochotě, protože ministryně spravedlnosti z koaliční sociální demokracie (SPD) Christine Lambrechtová na ní trvá. Její strana je k možným prohřeškům policie obecně mnohem kritičtější. Předsedkyně SPD Saskia Eskenová považuje problém za "zjevně strukturální" a politiky vyzývá, aby "konečně důsledně jednali". Boris Pistorius, rovněž sociálnědemokratický ministr vnitra spolkové země Dolní Sasko, pak přišel v pátek s návrhem, aby zmíněnou studii nechaly provést jednotlivé země společně, bez ohledu na vůli Berlína.
Podle informací, které má k dispozici Jihoněmecký rozhlas (SWR), bylo za posledních pět let v Německu kvůli podezření z pravicově extremistických vazeb vyšetřováno 65 policistek a policistů, úřady momentálně řeší 35 případů. Nejčastěji se jednalo o podněcování k nenávisti vůči určitým skupinám obyvatel nebo používání symbolů protiústavních organizací. Mezi ně patří například hákový kříž a další nacistická symbolika.
Jak vyplývá z nejnovější analýzy německé kontrarozvědky, počet pravicovým extremismem motivovaných trestných činů v zemi nadále roste. Vloni jich oproti předcházejícímu roku přibyla desetina, častější jsou zejména právě výhrůžky. Zprávu vydal Úřad pro ochranu ústavnosti zhruba ve stejnou chvíli, kdy propukla aféra v Hesensku. To, že pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus patří mezi největší hrozby pro Německo, připouští dlouhodobě také ministr Seehofer.
