


Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev během své úterní návštěvy Berlína potvrdil, že se v Baku odehrála tajná jednání mezi bývalými německými a ruskými politiky. Podle investigace německých médií se podobné schůzky konají už od roku 2024, což v Německu vyvolává obavy z možného ruského vlivu. Berlín popírá, že o nich německá vláda věděla.

Alijev na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem zdůraznil, že Ázerbájdžán jednání neorganizoval, nehostil ani se jich nijak neúčastnil. O jejich konání se podle něj dozvěděl až z médií. Pohraniční úřady pouze zaznamenaly pohyb dotyčných osob.
Podle letových záznamů se schůzka uskutečnila mezi 12. a 14. červencem a ani německá, ani ruská strana o této iniciativě Baku oficiálně neinformovala.
„Naše území bylo pro toto setkání využito bez našeho vědomí,“ prohlásil Alijev. Dodal však, že pokud bylo cílem schůzky přispět k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, Baku takovou iniciativu vítá. Německý kancléř Merz jakékoli zapojení německé vlády odmítl a prohlásil, že o iniciativě předem nevěděl.
Alijev se k celé věci vyjádřil jen několik dní po zveřejnění investigace německých médií Die Zeit a ARD. Podle jejich zjištění vedou bývalí vysocí němečtí politici neoficiální rozhovory se zástupci Ruska už od roku 2024.
Skupina se údajně označuje za pokračovatele někdejšího fóra Petrohradský dialog, které v roce 2001 založili tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder a ruský prezident Vladimir Putin. Činnost fóra byla po ruské invazi na Ukrajinu fakticky ukončena.
Na německé straně se jednání v Baku měli zúčastnit například někdejší šéf Spolkového kancléřství a jeden z nejbližších spolupracovníků bývalé kancléřky Angely Merkelové Ronald Pofalla nebo bývalý braniborský premiér Matthias Platzeck.

Ruskou delegaci podle médií tvořili vysoce postavení činitelé s úzkými vazbami na Kreml, mimo jiné předseda představenstva společnosti Gazprom Viktor Zubkov a Valerij Fadějev, šéf Prezidentské rady pro občanskou společnost a lidská práva.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se skupina podle médií sešla nejméně pětkrát, a to v luxusních hotelech v Baku či Abú Dhabí. Němečtí účastníci označují jednání za čistě soukromou iniciativu.
Podle deníku Kyiv Post již tato jednání vzbudila pozornost německých bezpečnostních složek. Ty se obávají, že Moskva prostřednictvím neoficiálních kontaktů usiluje o ovlivňování německé politiky a prosazení mírových podmínek výhodných pro Rusko.
Baku v posledních letech prohlubuje energetickou spolupráci s Evropou, zároveň si však zachovává úzké vztahy s Moskvou. Současně opakovaně vyjadřuje podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Minulý týden prezident Ilham Alijev na fóru Shusha Global Media Forum zopakoval svůj vzkaz Kyjevu: „Nikdy nepřistupujte na okupaci.“
Současně však pokračují i oficiální kontakty s Moskvou. V pátek ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejhun Bajramov jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Oba ministři podepsali plán konzultací mezi ministerstvy zahraničí na období 2026 až 2027. Alijev už dříve uvedl, že po nedávném napětí se vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem vrátily k normálu.



Fotbalisté Realu Madrid v úvodním kole Ligy mistrů porazili doma 2:1 Inter Milán. LASK Linec vstoupil do soutěže porážkou 0:1 na hřišti AEK Atény. Český záložník Kryštof Daněk zůstal celý zápas na lavičce hostů. Manchester City díky dvěma gólům Erlinga Haalanda zvítězil 2:0 v Portu. Aston Villa uspěla 3:2 v Bruggách, stejným výsledkem vyhrál i Dortmund nad Villarrealem a Betis Sevilla nad Lille.



Tenistka Kateřina Siniaková postoupila do semifinále čtyřhry na US Open. S domácí Taylor Townsendovou porazily španělsko-americký pár Cristina Bucsaová, Nicole Melicharová-Martinezová 6:4, 6:2.



Evropská unie a Kanada směřují k novému, všestrannému partnerství, které zahrne řadu oblastí od vzájemného obchodu až po strategické otázky bezpečnosti. Obě strany se tak snaží vybudovat provázanější alianci, která by vyvážila globální mocenskou politiku v čele se Spojenými státy a Čínou. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž Kanada považuje prohloubení partnerství s EU za svou prioritu.



Íránské revoluční gardy v úterý oznámily, že se v Hormuzském průlivu zmocnily moderní americké bezposádkové ponorky. Gardy to uvedly v prohlášení vysílaném íránskou státní televizí, přičemž ponorku označily za nejmodernější typ a jako „chytrou“. Dále oznámily, že ponorka byla „flotile americké teroristické armády dodána v roce 2025“ a že v řádu několika hodin budou zveřejněny záběry plavidla.



Stovky pravicových aktivistů o víkendu protestovaly v britských přístavních městech proti migrantům, kteří se na jihu Británie pravidelně vyloďují po přeplavání Lamanšského průlivu. Zakuklení aktivisté provolávali hesla, fyzicky blokovali autobusy s migranty a dostali se i do potyček s policií. Média a politici řeší, jak se aktivistům podařilo policii zaskočit. Protesty údajně vede jeden muž.