Reklama
Reklama

Tajná schůzka Rusů a Němců k válce vyvolala pozdvižení. Všichni od ní dali ruce pryč

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev během své úterní návštěvy Berlína potvrdil, že se v Baku odehrála tajná jednání mezi bývalými německými a ruskými politiky. Podle investigace německých médií se podobné schůzky konají už od roku 2024, což v Německu vyvolává obavy z možného ruského vlivu. Berlín popírá, že o nich německá vláda věděla.

Azerbaijani President Ilham Aliyev visits Berlin
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně.Foto: Reuters – Christian Mang
Reklama

Alijev na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem zdůraznil, že Ázerbájdžán jednání neorganizoval, nehostil ani se jich nijak neúčastnil. O jejich konání se podle něj dozvěděl až z médií. Pohraniční úřady pouze zaznamenaly pohyb dotyčných osob.

Podle letových záznamů se schůzka uskutečnila mezi 12. a 14. červencem a ani německá, ani ruská strana o této iniciativě Baku oficiálně neinformovala.

„Naše území bylo pro toto setkání využito bez našeho vědomí,“ prohlásil Alijev. Dodal však, že pokud bylo cílem schůzky přispět k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, Baku takovou iniciativu vítá. Německý kancléř Merz jakékoli zapojení německé vlády odmítl a prohlásil, že o iniciativě předem nevěděl.

Neoficiální kanál mezi Berlínem a Moskvou

Alijev se k celé věci vyjádřil jen několik dní po zveřejnění investigace německých médií Die Zeit a ARD. Podle jejich zjištění vedou bývalí vysocí němečtí politici neoficiální rozhovory se zástupci Ruska už od roku 2024.

Reklama
Reklama

Skupina se údajně označuje za pokračovatele někdejšího fóra Petrohradský dialog, které v roce 2001 založili tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder a ruský prezident Vladimir Putin. Činnost fóra byla po ruské invazi na Ukrajinu fakticky ukončena.

Na německé straně se jednání v Baku měli zúčastnit například někdejší šéf Spolkového kancléřství a jeden z nejbližších spolupracovníků bývalé kancléřky Angely Merkelové Ronald Pofalla nebo bývalý braniborský premiér Matthias Platzeck.

Německo-Rusko-Putin-2
Ruský prezident Vladimir Putin s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem na snímku z r. 2005.Foto: ČTK / AP /

Ruskou delegaci podle médií tvořili vysoce postavení činitelé s úzkými vazbami na Kreml, mimo jiné předseda představenstva společnosti Gazprom Viktor Zubkov a Valerij Fadějev, šéf Prezidentské rady pro občanskou společnost a lidská práva.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se skupina podle médií sešla nejméně pětkrát, a to v luxusních hotelech v Baku či Abú Dhabí. Němečtí účastníci označují jednání za čistě soukromou iniciativu.

Reklama
Reklama

Podle deníku Kyiv Post již tato jednání vzbudila pozornost německých bezpečnostních složek. Ty se obávají, že Moskva prostřednictvím neoficiálních kontaktů usiluje o ovlivňování německé politiky a prosazení mírových podmínek výhodných pro Rusko.

Ázerbájdžán balancuje mezi Evropou a Ruskem

Baku v posledních letech prohlubuje energetickou spolupráci s Evropou, zároveň si však zachovává úzké vztahy s Moskvou. Současně opakovaně vyjadřuje podporu územní celistvosti Ukrajiny.

Minulý týden prezident Ilham Alijev na fóru Shusha Global Media Forum zopakoval svůj vzkaz Kyjevu: „Nikdy nepřistupujte na okupaci.“

Současně však pokračují i oficiální kontakty s Moskvou. V pátek ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejhun Bajramov jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Oba ministři podepsali plán konzultací mezi ministerstvy zahraničí na období 2026 až 2027. Alijev už dříve uvedl, že po nedávném napětí se vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem vrátily k normálu.

Reklama
Reklama
Reklama