Zákon patří ke klíčovým a nejdiskutovanějším projektům koalice CDU/CSU-SPD. Vláda tak reaguje na stále větší výdaje na důchodové zabezpečení a zvyšující se průměrný věk obyvatelstva, který patří v Evropě k vůbec nejvyšším.
Přípravu reformy však provázely četné protesty odborářů, kteří vládu viní z faktického krácení penzí.
Vláda: Nemůžeme jinak
Vicekancléř a ministr práce a sociálních věcí Franz Müntefering, jemuž samotnému je už 67 roků a stále pracuje, označil zvýšení důchodového věku za nezbytnost. Demografický vývoj se podle něj nedá obcházet.
Nynější důchodci si penze užívají v průměru 17 roků. V roce 2030 se ale tato doba prodlouží zhruba na 20 let.
Věk pro odchod do důchodu se tak v Německu bude v letech 2012-2029 postupně zvyšovat ze současých 65 na 67 let. Jako prvních se reforma dotkne těch, kdo se narodili v roce 1947.
Všichni narození po roce 1964 by už pak pracovali do 67 let. Ti, kdo ale budou mít odpracováno 45 let, mají mít možnost bez krácení penze nadále do důchodu odcházet v pětašedesáti. Takových pojištěnců je však jen malá část.
Kancléřka Merkelová, která dnes řídí summit Evropské unie v Bruselu, do Berlína vzkázala, že reforma znamená rozhodující krok k tomu, aby důchody byly v budoucnu stabilní. Koncem března musí zákonnou předlohu schválit i horní parlamentní komora - Spolková rada.
O zvyšování důchodového věku ze 63 na 65 let se mluví i v Česku. K dohodě se ale zatím nedospělo.
