reklama
 
 

Přitvrdíme, hlásí Německo. Podezřelé migranty chce zadržet, detenci pro odmítnuté prodloužit

28. 12. 2016 14:00
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.

Berlín – Když chtěli dva žadatelé o azyl poslat balíček německé kancléřce Angele Merkelové, způsobilo to policejní manévry.

Zaměstnancům poštovní pobočky v malé vesnici na západě Německa se oba muži ihned zdáli podezřelí. Přivolaní policisté ale našli v zásilce jen malou sošku. "Vyrobil ji můj otec. Pro Angelu Merkelovou. Pro Německo. Jako poděkování za to, že tady můžeme zůstat," řekl místním novinám jeden z mužů, který chtěl balík poslat. On i jeho otec přišli do Německa z Íránu.

Reakce poštovních zaměstnanců ukazuje, jak citliví jsou Němci po nedávném útoku v Berlíně na teroristickou hrozbu. 

Politici mluví o nutnosti výrazně posílit opatření, která by mohla případným teroristickým útokům předcházet. Chtějí taky pokračovat v už zahájeném přísnějším postupu vůči migrantům.

Delší detence pro odmítnuté migranty

Bavorská CSU, sesterská strana Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové, chce výrazně prodloužit dobu, po kterou můžou německé úřady držet v tzv. detenci odmítnuté žadatele o azyl předtím, než je z Německa vyhostí. V současnosti platí, že pokud se vyhoštění nepodaří, musí je úřady pustit na svobodu už po čtyřech dnech.

Rizika takové praxe ukázal případ Tunisana Anise Amriho, který podle policie spáchal předvánoční útok na berlínském vánočním trhu a zavraždil při tom 12 lidí. Azyl v Německu nedostal, ale Tunisko ho odmítlo přijmout zpět. Německá policie proti němu v té době neměla žádné jasné důkazy, aby ho mohla zatknout. Takže ho nechala jít.

CSU chce, aby úřady mohly odmítnuté migranty zadržet až na měsíc. Stát by tak dostal víc času na to, aby se zemí jejich původu vyjednal deportaci. To se daří v případě Afghánců, které jejich vlast začala ve větších počtech přijímat zpět.

Pořád ale platí, že se Němcům daří vracet jen menší část lidí, jejichž žádost o azyl úřady zamítnou.

CSU kromě toho požaduje taky možnost zadržet ty žadatele o azyl, kteří jsou podezřelí z napojení na radikální islamisty, což byl případ Anise Amriho.

"Kdo ohrožuje náš stát, ztratil právo být naším hostem," uvádí bavorská strana v programu, který chce zveřejnit v lednu. Cituje z něj deník Süddeutsche Zeitung.

Návrh na snadnější zadržení podezřelých radikálů i bez konkrétních důkazů o tom, že se chystají v zemi zaútočit, podporují taky sociální demokraté, koaliční partner bloku CDU/CSU. "Těm, kteří nás ohrožují, nemůžeme dát šanci, aby jen tak zmizeli," řekl deníku Die Welt místopředseda sociálních demokratů Ralf Stegner. 

Málo kamer

Boj proti terorismu v Německu ale výrazně komplikuje federální charakter země, ve kterém má ústřední vláda jen omezené pravomoci.

Překážkou je taky minulost. Kvůli dědictví nacismu a východoněmecké tajné policie Stasi je v zemi na ulicích mnohem méně bezpečnostních kamer než třeba ve Velké Británii.

"Bezpodmínečně potřebujeme, aby se toto uvažování změnilo," vyzval po útoku v Berlíně šéf německých policejních odborů Ernst Walter.

Jako odstrašující příklad jmenoval právě Berlín. Jeho regionální vláda tvořená sociálními demokraty, levicí a Zelenými po předvánočním teroristickém útoku odmítla zvýšit počet bezpečnostních kamer v ulicích. Zároveň ale vyzvala občany, aby policii poslali své vlastní fotografie nebo videa pořízená během útoku. "To je absurdní," stěžuje si Walter.

Německá federální vláda kancléřky Angely Merkelové původní vstřícný postoj k běžencům mění už několik měsíců. Chce například mnohem rychleji vracet do zemí původu ty žadatele, kteří na ochranu nárok nemají. Hodlá vyhošťovat azylanty, kteří se dopustí trestného činu nebo přísněji kontrolovat, jestli nedochází k radikalizaci uprchlíků i německých občanů muslimské víry.

Německo taky chystá nábor několika desítek tisíc nových policistů.

Doufám, že zátarasů v ulicích bude přibývat, budou chytré a budou i hezké. V Německu selhaly bezpečnostní složky i úřady, říká Tomáš Pojar. | Video: Martin Veselovský |  14:40

autor: Ondřej Houska | 28. 12. 2016 14:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama