


Deset evropských zemí by mohlo nově být v programu britského jaderného odstrašení. Jedná se o doplněk k NATO a jeho výhodou je možnost reagovat i bez aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy. V rozhovoru pro finský deník Italehti to oznámil velitel britského námořnictva Gwyn Jenkins. Podobnou iniciativu má v Evropě také Francie.

„Budujeme síly založené na námořních schopnostech zemí JEF. Jejich velikost se bude měnit podle mise. Všichni zavádíme nové technologie a autonomní systémy,“ řekl v pondělním rozhovoru britský generál finským novinám.
Státy sdružené ve formátu Joint Expeditionary Force (JEF) podle něj budují nové bojové síly, které mají být schopné rychle reagovat na případnou bezpečnostní krizi v severní Evropě. JEF sdružuje Británii, Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Island, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Nizozemsko.
Podle Jenkinse představuje doplněk k NATO a jeho výhodou je možnost reagovat i bez aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy. Jednotky budou mít připravené válečné plány a v případě potřeby budou schopné okamžitě zasáhnout.
Jenkins zdůraznil, že Finsko je již nyní chráněno britským jaderným arzenálem. „Finsko je pod jaderným deštníkem. To je zaručeno našimi ponorkami, které právě teď hlídkují v Atlantiku,“ prohlásil. Na otázku, zda britské jaderné schopnosti tvoří „konečnou páteř odstrašení“ také pro nové síly JEF, odpověděl stručně: „Rozhodně.“
Jenkins zároveň potvrdil, že toto sdělení má být vnímáno i jako signál směrem k Moskvě. Na dotaz, zda jde o vzkaz Kremlu, reagoval jednoznačně: „Přesně tak to je.“
Britský generál varoval před podceňováním bezpečnostní situace v Evropě. Největší obavou je podle něj nepředvídatelnost současného vývoje.
„Pokud je jedna věc, která mi jako veliteli Královského námořnictva nedá spát, je to nepředvídatelnost naší současné situace,“ uvedl. Dodal, že Rusko podle něj nerespektuje mezinárodní pravidla a že armády demokratických států musí být připraveny i na nejhorší scénáře.
„Nepovažoval bych za nemožné, aby nás Rusko v Evropě vyzkoušelo,“ varoval Jenkins.

Už v březnu nabídl Finsku připojení k francouzskému programu pokročilého jaderného odstrašení prezident Emmanuel Macron. Obě země nakonec před dvěma týdny oznámily, že se Finové k iniciativě připojí.
Francie si v programu ponechává výhradní kontrolu nad svými jadernými zbraněmi a rozhodnutí o jejich použití zůstává pouze na francouzském prezidentovi. Iniciativa zahrnuje především strategické konzultace, účast spojenců na cvičeních a možnost dočasného rozmístění francouzských letounů schopných nést jaderné zbraně na území partnerských států.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.