


Nejvyšší soud Spojených států, v němž mají převahu konzervativci, zamítl snahu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést přísnější pravidla pro korespondenční hlasování před klíčovými listopadovými volbami, které rozhodnou, kdo bude ovládat Kongres USA. Oznámily to tiskové agentury, které píší o neúspěchu a porážce prezidenta Trumpa u nejvyššího soudu.

Rozhodnutí umožňuje americkým státům pokračovat v rozesílání korespondenčních hlasovacích lístků podle postupů, které uplatňují již léta. Korespondenční hlasování představuje téměř třetinu všech odevzdaných hlasů, napsala agentura AP.
Rozhodnutí nejvyššího soudu znamená pro Trumpa citelnou porážku v otázce, kterou soustavně označoval za klíčovou pro zajištění integrity voleb, a to přesto, že pro tvrzení o podvodech spojených s korespondenčním hlasováním prakticky neexistují důkazy, dodala.
Ve stručném odůvodnění rozhodnutí odmítli žádost Trumpovy administrativy čtyři ze šesti konzervativních soudců, včetně předsedy soudu Johna Robertse, společně se třemi liberálními soudci.
Dospěli k závěru, že je nepravděpodobné, že by vláda ve věci samé uspěla, a že se jí nepodařilo prokázat nutnost pozastavit platnost rozhodnutí soudu nižší instance po dobu trvání soudního řízení.
Jde o nejnovější vývoj v sílícím právním sporu, k němuž dochází právě ve chvíli, kdy v některých amerických státech rozesílají voličům první korespondenční hlasovací lístky.
Federální soudkyně 4. září prodloužila pozastavení platnosti nových pravidel vydaných americkou poštou (USPS) ohledně nakládání s korespondenčními hlasy, a to až do konce voleb.
Tato pravidla byla reakcí na pokyn Donalda Trumpa, jehož cílem bylo zavést přísnější kontrolu tohoto způsobu hlasování.
Federální odvolací soud již minulý týden potvrdil pozastavení opatření spojených s tímto pokynem, avšak až dosud se devět soudců nejvyššího soudu země k věci nevyjádřilo.
Soudce Brett Kavanaugh, jeden z konzervativců, kteří podpořili zamítnutí odvolání Trumpovy administrativy, ve svém samostatném souhlasném stanovisku uvedl, že ačkoli nová pravidla poštovní služby mohou být z právního hlediska platná, jejich zavedení před listopadovými volbami by bylo "svévolné".
"Státní a místní volební úředníci nemají dostatek času na jejich zavedení před konáním voleb," poznamenal.
Pouze dva nejkonzervativnější soudci, Samuel Alito a Clarence Thomas, vyjádřili nesouhlas. Domnívají se, že vláda prokázala opodstatněnost pozastavení rozhodnutí soudu nižší instance.
Odvolací soud ve čtvrtek uvedl, že souhlasí se závěry soudu nižší instance, podle kterého nová pravidla poštovní služby, tedy úřadu spadajícího pod výkonnou moc, "pravděpodobně" porušují ústavu, která organizaci voleb (včetně těch federálních) svěřuje Kongresu a jednotlivým státům.
Zdůraznili rovněž rizika, na něž poukázal federální soudce v Bostonu na severovýchodě USA, tedy konkrétně by hrozil "chaos a rozsáhlé znemožnění účasti občanů na volbách", pokud by byla nová pravidla okamžitě zavedena do praxe.
Donald Trump často ostře kritizuje korespondenční hlasování, o kterém se domnívá, že z velké části zavinilo jeho porážku ve volbách v roce 2020 s demokratem Joem Bidenem, přičemž tuto porážku stále odmítá uznat, poznamenala agentura AFP.
Trump na konci března podepsal prezidentský výnos, jehož cílem je zavést přísnější kontrolu hlasování poštou. Toto opatření napadla u soudu skupina států vedených demokraty a organizace bojující za volební práva žen. Výnos ukládá imigračním úřadům a Správě sociálního zabezpečení povinnost vytvořit federální seznam oprávněných voličů a nařizuje poště vydávat korespondenční hlasovací lístky pouze osobám, které jsou na tomto seznamu uvedeny.
Kritici namítali, že tento krok by proměnil poštu z pouhého doručovatele volebních materiálů v orgán dohlížející na volební proces, podotkla agentura DPA.
Deklarovaným cílem je omezit riziko, že se amerických voleb zúčastní osoby bez občanství, což je obava, kterou Donald Trump a republikánský tábor často zmiňují, ačkoli oficiální statistiky ukazují, že tento jev je zcela ojedinělý. Podle organizace States United odevzdala v roce 2024 svůj hlas poštou téměř třetina amerických voličů, připomněla AFP.
Američané budou na počátku listopadu rozhodovat mimo jiné o obsazení křesel ve Sněmovně reprezentantů a části křesel v Senátu amerického Kongresu. Republikáni v současné době mají v obou komorách těsnou většinu. Pokud by Trumpova strana prohrála, ocitl by se americký prezident ve výrazně slabší pozici při prosazování své politiky během zbývajících více než dvou let svého funkčního období.



V blízkosti sídla saúdskoarabské ropné společnosti Saudi Aramco v Zahránu se podle šesti zdrojů Reuters v úterý večer ozývaly hlasité výbuchy. Společnost Saudi Aramco incident dosud nepotvrdila. V posledních dnech šíitští povstalci Húsíové zintenzivnili útoky na Saúdskou Arábii.



Ruský prezident Vladimir Putin má větší zájem dohodnout se než hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura DPA. Trump také na otázku dodržování jím oznámeného energetického příměří řekl, že jeho porušování vidí na obou stranách. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Fotbalisté Slavie v druhém kole hlavní fáze Ligy mistrů podlehli v Baku nováčkovi soutěže Sabahu 0:2. Po bezbrankovém poločase otevřel skóre Kaheem Parris a v závěru zisk tří bodů pojistil Joy-Lance Mickels. Pražané nenaplnili roli favorita a jsou vůbec prvním českým týmem, který v dosavadních 13 pohárových duelech s ázerbájdžánskými soupeři prohrál.



Přes 50 tisíc mrtvých a zraněných. Takové ztráty podle zdrojů NATO eviduje ruská armáda za jediný měsíc. Z toho 28 tisíc představují vojáci, kteří zemřeli. Ukrajinské ztráty za stejné období přitom byly přibližně desetkrát nižší, okolo 5000. Celkové ztráty Ruska od února 2022 čítají skoro 1,6 milionu lidí. Moskva pokračuje v útocích, snaží se dobýt poslední ukrajinské pevnosti na Donbasu.