


Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí G7 podnikne krok, kterým chce zkrotit splašené ceny pohonných hmot. V příštích měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy. Na plánu byla shoda, vyplývá z prohlášení zveřejněném předsednickou Francií v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Ještě předtím si ale Evropská unie musela vyslechnout „výhrůžku“ od prezidenta USA Donalda Trumpa.

Již během příštích dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty. Domluva proběhla během on-line videokonference, které se zúčastnili prezidenti a premiéři „gé sedmičky“. Tu tvoří USA, Kanada, Japonsko, Británie, Francie, Itálie a Německo. Jednání G7 se účastní i činitelé Evropské unie.
„Lídři G7 se shodli na koordinovaném uvolnění 100 milionů barelů prostřednictvím IEA, které začne okamžitě pro následující čtyři měsíce, a bude zahrnovat přednostní uvolnění významného objemu nafty v prvních 20 dnech zeměmi G7 a partnery,“ zaznělo v prohlášení zveřejněném po videokonferenci, které odpoledne předsedal Macron.
Z prohlášení ale nevyplývá, které země kolik nafty uvolní. Trump tyto podrobnosti rovněž neoznámil. „Evropa právě souhlasila s uvolněním obrovského množství svých rozsáhlých zásob nafty,“ uvedl pouze na své sociální síti s tím, že „proces začne okamžitě“.
Americká administrativa dříve vyzvala Německo a Francii, aby pomohly snížit rostoucí světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Washington zároveň pohrozil, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA.
„Vítáme rozhodnutí zemí G7 neuplatnit vůči spojencům žádný zákaz vývozu a (vítáme) pokračující solidaritu mezi partnery,“ uvedla v reakci na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lídři zemí G7 také vyzvali IEA, aby monitorovala situaci na trhu a dopad uvolňování zásob. Podle prohlášení skupina do 20 dnů vypracuje hodnotící zprávu a navrhne doporučení pro případ dalších cenových nárůstů.
Ceny nafty se v poslední době v důsledku USA a Izraelem vedené války proti Íránu a ruské agrese proti Ukrajině prudce zvýšily ve Spojených státech, v Evropě i jinde. Skupina G7 vyzvala Írán, aby upustil od blokády Hormuzského průlivu. Také uvedla, že zachová sankce vůči Rusku a zároveň se bude snažit, aby se co nejméně projevovaly na trzích s palivy.
Trump v úterý podpořil myšlenku zákazu vývozu s cílem snížit cenu tohoto paliva na americkém trhu. Ministr financí Scott Bessent prohlásil, že Trumpova administrativa tuto možnost zkoumá. EU reagovala vyjádřením, že ji americký plán znepokojil.
Mluvčí Evropské komise uvedla, že zcela odmítá výhrůžky Spojených států ohledně zákazu vývozu nafty, pokud Evropa neuvolní část svých zásob paliva.
„Zákaz vývozu by nebyl prospěšný pro nikoho. Podkopal by naši důvěru ve Spojené státy jako spolehlivého partnera,“ řekla mluvčí Anna-Kaisa Itkonenová.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. V pátek to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.



Spisovatel Petr Stančík se ostře pustil do Radky Denemarkové kvůli jejímu vystoupení na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Její kritiku ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) považuje za konformní a její obavy o svobodu slova vidí úplně jinak. „Na tom projevu nic odvážného nebylo,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj se z kritiky ministra stal v kulturním prostředí téměř povinný rituál.





