Nejvýše položená přístupná vesnice na světě bojuje se suchem. Himálaj sužuje globální oteplování

Reuters Zahraničí Reuters, Zahraničí
7. 8. 2017 11:13
Šest měsíců v roce je 130 obyvatel himálajského Komiku odříznuto od světa kvůli závějím sněhu. Po zbytek roku pak místní rolníci bojují se suchem. Teploty v oblasti stouply za poslední dvě desetiletí téměř o dva stupně. A vodní zdroje postupně vysychají. Komik leží na východě Indie. Ta je jednou ze zemí, které nejvíce trpí nedostatkem vody. A jak ukazují statistiky, kvůli rostoucí indické populaci bude situace čím dál horší.
Indický Komik je nejvýše položenou vesnicí na světě s příjezdovou silnicí. Jeho obyvatelé musí bojovat s narůstajícím suchem.
Indický Komik je nejvýše položenou vesnicí na světě s příjezdovou silnicí. Jeho obyvatelé musí bojovat s narůstajícím suchem. | Foto: Reuters, Zahraničí

Komik - Nejvýše položená vesnice s příjezdovou cestou na světě. Tímto titulem se pyšní indická obec Komik, nad kterou se k zářivě modré obloze tyčí vrcholky Himálaje.

Totéž o sobě tvrdí i další vesnice po téměř celém světě, ať už se jedná o nepálský Dho Tarap, nebo bolivijskou Santa Barbaru.

Odlehlá buddhistická víska na hranicích Indie a Tibetu je ale bezesporu jednou z mála lidských usedlostí, kam lze do výšky 4587 metrů nad mořem dojet autem.

Navzdory titulu vesnice je ale život jejích 130 obyvatel nebývale tvrdý. Školy a nemocnice jsou přístupné jen po náročných cestách. Internet nebo telefonní signál tu téměř nejsou. A nyní ves bojuje i s globálním oteplováním, píše agentura Reuters.

Údolí Spiti, kde leží vesnice Komik, se nachází v chladné polopouštní oblasti. Od zbytku Indie je zcela odříznuté po šest měsíců v roce, kdy cesty mezi horami zablokuje sníh.

Údolí obývá zhruba 12 tisíc lidí, kteří se živí pěstováním hrachu a ječmene. Jejich hlavní zdroje vody - potoky a říčky stékající ze svahů Himálaje - ale neúprosně vysychají.

"Jsme zvyklí na to, že žijeme na odlehlém místě. Vedeme tradiční způsob života," říká místní rolník Nawang Funčok. "V posledních letech nám ale začíná chybět voda. S tím, jak se mění podnebí, je jí čím dál méně."

Plýtvání vodou

Podle Světového ústavu zdrojů je Indie jednou ze zemí, které nejvíce trpí nedostatkem vody.

Více než polovina indických studen zaznamenala v uplynulé dekádě pokles objemu vody a téměř 80 procent řek, jezer a vodních nádrží je kontaminováno odpadem, který produkují lidé.

Šedesát milionů Indů nemá ve svém okolí k dispozici zdroj pitné vody, 770 milionům pak chybí voda pro toalety.

Obyvatelé Komiku shromažďují uschlé keře, které používají na otop.
Obyvatelé Komiku shromažďují uschlé keře, které používají na otop. | Foto: Reuters, Zahraničí

Za tento výsledek jsou zodpovědné desítky let nadměrného čerpání podzemních zásob vody, neefektivních praktik zavodňování nebo znečišťování povrchových zdrojů vody.

A také nevyzpytatelné, měnící se podnebí vyvolané globálním oteplováním.

Zatímco se ale indická vláda, humanitární organizace a média soustřeďují na utrpení rolníků, které sužuje sucho v nížinách, často se zapomíná na ty, kdo žijí v horách. V oblasti Himálaje, která měla díky ledovcům vody vždy dost.

Tající ledovce

Údolí Spiti je podle expertů oslovených agenturou Reuters nejlepším příkladem toho, jaké jsou důsledky globálního oteplování: rychle tající ledovce, nepravidelné srážky, nedostatek sněhu a narůstající teploty.

"V letech 2015 až 2016 napadlo málo sněhu, a tak když přišlo léto, studny, které jsou hlavním zdrojem vody pro místní populaci, vyschly," uvádí Išita Channa ze společnosti Ecosphere, která se v údolí Spiti zaměřuje na ekoturistiku.

"Úroda byla sotva nějaká," dodává. "Úřady by měly místní lidi více podporovat a lépe chápat jejich způsob života."

Oblast, která je uzavřená v cípu severoindického státu Himáčalpradéš, je přístupná pouze v létě. A to ještě po křivolakých silničkách vinoucích se nad propastí.

Údolí Spiti v překladu znamená "Středozemě", protože leží mezi Indií a Tibetem. Je plné stúp (buddhistické stavby - pozn. red.) a klášterů založených před mnoha staletími.

Vzhledem k jeho odlehlosti se zdá, že se život v údolí zastavil. Navzdory výstavbě cest, které sem přivedly i několik turistů, tu tradiční způsob života pokračuje.

Mezi dubnem a zářím se místní rolníci starají o malá políčka. S pěstováním plodin a sklizní si vždy musí pospíšit. Když udeří zima, klesnou zde teploty na minus 30 stupňů Celsia.

"Mysleli jsme si, že silnice nám přinese prosperitu - díky turismu a obchodu. Ale jsme zklamaní," říká jeden z rolníků, Tenzin Andak. "Život je tu čím dál těžší a z velké části za to může nedostatek vody."

Putování za vodou

Hlavním zdrojem vody v údolí Spiti jsou sněhové srážky. Ledovcová voda zase zásobuje prameny a říčky.

Na rozdíl od jiných částí Indie, kde se sklízí dvakrát ročně, je tady každý rok jen jedna úroda. I když jsou teď zimy kratší a léta se prodlužují.

Kuly, tamní zavlažovací kanály, které vedou od ledovců k vesnicím, jsou po většinu roku vyschlé. Je čím dál obtížnější pěstovat tradiční druhy plodin. Ovce a kozy, které rolníci chovají, zase musí putovat za vodou do větších výšek.

Podle studie Univerzity Džaváharlála Néhrúa z roku 2014 vzrostly teploty v oblasti Himálaje za poslední dvě dekády o téměř dva stupně. V uplynulých pěti desetiletích se přitom rozloha místních ledovců zmenšila o třináct procent.

"Není pochyb o tom, že krize v zásobování vodou je obrovská," říká Arun Šarma, který je nejvýše postaveným úředníkem ve Spiti.

"Spustili jsme řadu projektů, jako jsou cisterny na vodu a výstavba nádrží, ale omezuje nás počasí. Na šest měsíců v roce se tu život zastaví, cesty zapadnou sněhem a nemůžeme v pracích pokračovat."

Sebevraždy kvůli suchu

Situace v Indii se změnila zejména v minulém století. Srážky byly nepravidelné a průměrná roční teplota se zvedla o půl stupně Celsia.

"Mezi nedostatkem vody a změnou klimatu je jednoznačná souvislost, mnozí lidé si to ale neuvědomují," říká Punít Šrívastava z nevládní organizace Water Aid India. "Nejsou ani poučeni o tom, že mají vodou šetřit."

Podle něj by proto vláda měla přijmout taková opatření, která by Indy vzdělávala a regulovala by využívání podzemních zdrojů vody.

Tisíce rolníků si v Indii v posledním desetiletí vzaly život, když je nedostatek srážek a sucho v kombinaci s globálním poklesem cen zemědělských komodit připravily o výdělky.

Indie by v roce 2050 měla co do počtu obyvatel předstihnout Čínu. Její populace by měla činit 1,7 miliardy lidí.

Ve stejném čase by objem vody, který je k dispozici v přepočtu na jednoho obyvatele, měl v zemi klesnout o čtvrtinu. Z 1545 na 1140 kubíků ročně.

Srovnání, jak vypadal alpský ledovec před 120 lety a nyní | Video: Tomáš Vocelka
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 49 minutami

Noční nehoda uzavřela dálnici D1 za Prahou, tvořily se kolony

Nehoda s těžkým zraněním uzavřela v noci dálnici D1 za Prahou. Řidiči několik hodin neprojeli směrem do Brna za sjezdem na Říčany a museli uzavřený úsek objíždět.

Na místě zasahovali záchranáři i i další složky integrovaného záchranného systému, k nehodě přiletěl i vrtulník letecké záchranné služby, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra. Před 06:00 se podařilo následky nehody odstranit a dálnici znovu otevřít.

Nehoda se stala na 12. kilometru směrem na Brno. Kolize dvou osobních aut skončila podle informací silničářů vážným zraněním. V okolí nehody se nad ránem vytvořily kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy