Největší mešitu Německa má ode dneška Duisburg

Dominik Jandl
27. 10. 2008 19:00
Otevření proběhlo bez protestů a za podpory politiků i církve
Otevření mešity v Duisburgu, která je největší v Německu, navštívily více než 3,5 tisíce lidí
Otevření mešity v Duisburgu, která je největší v Německu, navštívily více než 3,5 tisíce lidí | Foto: Reuters

Duisburg - Spolková republika Německo v pondělí "dostala" největší mešitu v zemi. V pondělí otevřenou mešitu v Duisburgu zdobí hned několik zajímavých paradoxů.

Její stavba na rozdíl od stavby jiných mešit nevyvolávala téměř žádné protesty, místní samospráva vedená Křesťansko-demokratickou unií se na jejích přípravách a realizaci dokonce aktivně podílela.

Jejího otevření ve čtvrti Marxloh se společně zúčastnili právě místní politici, představitelé místní muslimské obce a dokonce i zástupci církve.

Slavnost probíhala ve stanu pro 3,5 tisíce lidí, návštěvnost však překonala všechna očekávání, takže se spousta lidí tísnila mimo něj.

Mešity musí být na očích, ne na dvorcích

Jak informovala německá média, jde tak o mimořádný projekt. Politici i zástupci církve a muslimské obce se shodli, že je projekt od samého začátku příkladem pro ostatní německá města.

"Ve své zemi potřebujeme více takových mešit, které nebudou na zadních dvorcích, nýbrž na viditelných a veřejných místech," řekl při otevření Jürgen Rüttgers, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska.

Podle vrchního duisburského starosty Adolfa Sauerlanda Duisburg na rozdíl od jiných měst dobře zvládl integrační proces.

Podle všech zúčastněných se totiž realizace projektu od samého počátku velmi lišila od podobných projektů v Kolíně-Ehrenfeldu nebo Berlíně-Pankowě.

V Duisburgu totiž nevznikla ani jedna občanská iniciativa proti stavbě a tématu zároveň nemohla využít ani místní radikální pravice.

"To, že jsme se tu dnes u otevření společně mohli sejít, mi přijde jako malý Marxlohský zázrak," řekl při ceremonii Elif Saat, předseda muslimské vzdělávací organizace ve čtvrti Marxloh.

Nevídané, mešita zvedla cenu pozemků v okolí

Proti kritikům multikulturalismu mají podpůrci projektu i jeden "hmatatelný" argument. Cena pozemků v okolí mešity se zlatobronzovou kupolí a 23 metrů vysokým minaretem totiž výrazně stoupají.

Mešitu v Duisburgu, jež je největší v Německu, salvnostně otevřeli premiér Severního Porýní-Vestfálska Jürgen Rüttgers a imám Sadik Caglar
Mešitu v Duisburgu, jež je největší v Německu, salvnostně otevřeli premiér Severního Porýní-Vestfálska Jürgen Rüttgers a imám Sadik Caglar | Foto: Reuters

Na místě, kde dříve stála nevzhledná závodní jídelna, tak vznikl pěkný "božský dům", jak stavbu nazval deník Spiegel online.

Náklady na stavbu sedmimilionového projektu zčásti financovala spolková vláda, která na jeho realizaci přispěla 3,2 miliony eur.

Ve sklepních prostorách se nachází prostory ke společenskému využití, které doposud ve čtvrti Marxloh chyběly.

Městská část má celkem 18 tisíc obyvatel, z nichž asi 20 procent vlastní zahraniční pas.

Návod na úspěch? "Mluvit spolu, ne o sobě"

Důvody úspěchu tohoto projektu pro Spiegel popsali kromě imáma Saata i další dva představitelé muslimské obce. Jsou jimi obchodní vedoucí Zülfiye Kalkinová a tiskový mluvčí Mustafa Kücük.

Kromě toho, že minarety nepřevyšují věže nedalekého katolického kostela a že zároveň věřící k modlitbám nebude svolávat muezzin, je podle nich hlavních předpokladem úspěchu otevřená veřejná debata.

Muslimové se modlí v nově otevřené mešitě v Duisburgu. Ta je největší v Německu
Muslimové se modlí v nově otevřené mešitě v Duisburgu. Ta je největší v Německu | Foto: Reuters

Oba dva patří do druhé generace přistěhovalců a "cítí se německy". Podle Kücüka právě jejich generace přebírá za muslimskou menšinu v Německu odpovědnost.

"Hodně spolu mluvíme, místo abychom mluvili o sobě," řekl Kücük. Podle něj za úspěchem projektu stojí i to, že je multifunkční a byly do něj zahrnuty prostory pro veřejnost, jež doposud ve čtvrti Marxloh chyběly.

Spolu s dalšími tvůrci projektu si byl vědom, že je třeba od počátku diskutovat s veřejností v celé čtvrti, a založili proto "poradní sbor", v němž kromě jiných zasedl i katolický farář Michael Kemper z pouhých 300 metrů vzdáleného kostela svatého Petra.

Kemper připustil, že se i mezi členy jeho náboženské obce vyskytly obavy. "Ale roste v ní míra pochopení. A hlavně pak vděčnost, že zde všechno probíhá pokojně," řekl pro Spiegel.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy