Americká armáda má jasno. Největší hrozbou je Rusko

Barbora Roubalová
9. 7. 2015 16:45
Ani Islámský stát, ani Al-Káida. Největší hrozbou pro americkou národní bezpečnost je podle nejvyšších představitelů ozbrojených sil USA Rusko Vladimira Putina.
US Air Force. Ilustrační foto.
US Air Force. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

USA - Největší hrozbou pro americkou národní bezpečnost je Rusko. Ve Spojených státech to tento týden zaznělo hned několikrát. Dokonce z úst nejvyšších představitelů ozbrojených sil USA.

Po sérii návštěv a schůzek s evropskými spojenci z NATO o Rusku jako hrozbě ve středu mluvila šéfka amerického vojenského letectva Deborah Jamesová. Citoval ji deník The Guardian.

Vláda by podle ní měla zvýšit přítomnost americké armády napříč Evropou a pokračovat se stíhacími letouny F-16 v misi NATO v Pobaltí. Už koncem června krom toho americký ministr obrany Ashton Carter oznámil, že USA rozmístí v šesti východoevropských státech 250 kusů těžké vojenské techniky, aby ujistily spojence v NATO o podpoře.

Během čtvrtečního slyšení v Senátu se podobně jako Jamesová vyjádřil i generál Joseph Dunford, který je prezidentem Obamou navržen na nového předsedu amerického sboru náčelníků štábů.

I on vnímá Rusko jako největší bezpečnostní hrozbu a domnívá se, že je rozumné vojensky podporovat Ukrajinu. "Bez zbraní, kterými by mohli čelit dělostřelecké palbě a tankům, nemohou Ukrajinci zastavit ruskou agresi," řekl podle agentury Reuters senátorům.

Americká společnosti Pew Research Center mezi obyvateli největších členských zemí NATO prováděla průzkum, ve kterém se ptala na ukrajinskou krizi a témata s ní spojená. Vyplynulo z něj, že většina sice vnímá Rusko jako agresora, zároveň však není ochotna poskytnout vojenskou pomoc v případě, že by Rusko napadlo spojenecký stát. Věří totiž, že napadenému státu pomohou USA.

NATO jako priorita

"Jsem zklamaná, že pouze čtyři členské státy NATO dosáhly cíle dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu," uvedla Deborah Jamesová.

Velká Británie podle Guardianu v tentýž den slíbila, že dvouprocentní závazek bude v jejím případě naplněn každý rok po dobu následujících pěti let. Stále však zbývá 23 států, kterým se to znovu nepovede.

Šéfka amerických vzdušných sil uznala, že Evropa musí nyní čelit výzvám v oblasti ekonomiky a řešit otázku imigrantů.  Zároveň si však myslí, že by severoatlantické spojenectví - a s ním spojené závazky - měly být i pro Evropu jasnou prioritou.

Napětí, jehož zdrojem je podle Jamesové především Rusko, se podepisuje i na činnosti amerického letectva. "Pokračujeme v úsilí snižovat naši závislost na ruských raketových motorech RD-180 pro vojenské a zpravodajské vypouštění družic," vysvětlila.

Letectvo bojuje s hackery

Americké letectvo momentálně pracuje hlavně na obraně vlastních zbraňových systémů a sítě proti rostoucím kybernetickým útokům. USA z nich viní Čínu, která však hackerské útoky na databáze amerických úřadů odmítla.

"Následně jsme se rozhodli zdvojnásobit své úsilí, ačkoliv od nás nikdo žádné další akce nečekal. Vytvořili jsme seznamy zbraní a informační systémy, aby detekovaly jakékoliv slabiny. Zároveň pracujeme na vytvoření 39 týmů zaměřených na kybernetickou bezpečnost, které by operovaly po celé zemi," řekla Jamesová deníku The Guardian.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy