Reklama
Reklama
Zahraničí

Nejničivější vlna útoků: Rusové trpělivě ničí ukrajinskou tepnu. Ve hře je i česká pomoc

Jaroslav Synčák
Jaroslav Synčák
Jaroslav Synčák

Železnice na Ukrajině je klíčová tepna pro obranu země či export obilí. V posledních týdnech ale čelí dosud nejničivější vlně ruských útoků. Rusové stupňují cílené údery na lokomotivy, depa i přístavní infrastrukturu. Výsledkem je nedostatek zásadních strojů. Kyjev proto naléhavě žádá západní spojence o pomoc a hledá dostupná vozidla po celé Evropě – včetně České republiky.

Reklama

Je to měsíc od chvíle, kdy médii proletěla zpráva o útoku ruského dronu na lokomotivu mířící do Polska. Tehdy se z konference ve válkou napadené zemi v diplomatickém vlaku vracel i britský expremiér Boris Johnson a spekulovalo se, že útok mířil na něj.

Samotný diplomatický vlak přežil, zásah ale dostal spoj následující. Díky včasnému varování byli cestující evakuováni a nikdo nebyl zraněn, lokomotivu ovšem útok zničil.

Problém s útoky dronů na lokomotivy je ale mnohem větší a pro napadenou zemi bolestivější. Podle vedení ukrajinského národního dopravce Ukrzaliznycja čelí železnice ve východoevropské zemi nejdramatičtějšímu období od začátku invaze.

„Zažíváme nejtěžší období železničního provozu. Nepřítel cílenými údery ničí 38 až 40 lokomotiv měsíčně,“ uvedl během úterního živého vysílání Oleksandr Percovskij, předseda představenstva státního železničního dopravce Ukrzaliznycja.

Reklama
Reklama

Od začátku totální války bylo podle dat ukrajinského ministerstva infrastruktury poškozeno přes 500 lokomotiv (před válkou měla podle dostupných údajů 1800 lokomotiv – pozn. red.), přičemž více než 340 zásahů připadá na letošní rok. Kromě samotných vlaků na trati čelí ostřelování i depa a další infrastruktura.

Dopady jsou citelné i v černomořských přístavech, kde podle Financial Times hrozí kolaps vývozu rudy a obilí. A na kritický stav upozorňuje i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Abychom udrželi životně důležité spojení v chodu, Ukrajina naléhavě potřebuje náhradu. Apelujeme na všechny partnery, aby nám pomohli najít lokomotivy kompatibilní s rozchodem 1520 milimetrů i finance na urychlení nákupu nových,“ napsal v polovině září na síti X.

Úskalí širokého rozchodu

Ukrajina při hledání naráží na technickou překážku. Používá totiž široký rozchod 1520 mm, zatímco většina evropských železničních tratí má rozchod 1435 mm. Jako zdroj nových lokomotiv se proto nabízí země, které využívají „sovětský“ rozchod.

Reklama
Reklama

Redakce Aktuálně.cz se proto obrátila na železniční společnosti států, které se sovětského dědictví v podobě železničního ještě nezbavily. Přestože se o to některé snaží.

Například Litva již podniká konkrétní kroky. Tamní premiér Mindaugas Sinkevičius příslíbil darovat dvě lokomotivy, což Aktuálně.cz potvrdil tento týden i dopravce LTG Link.

„Uvědomujeme si, že Ukrajina, která se nadále brání, potřebuje lokomotivy. Společnost LTG proto v součinnosti se svým akcionářem (tím je litevský stát – pozn. red.) v současné době posuzuje potenciální možnosti, jak by skupina mohla přispět k řešení této potřeby,“ popsala v reakci mluvčí LTG Link Julija Leimonėová.

Dodala však, že ne všechny dostupné stroje lze na Ukrajině použít kvůli specifickému servisu a potřebě udržovat vlastní strategickou rezervu.

Reklama
Reklama

Zajímavou možností je také Lotyšsko, jehož státní nákladní dopravce LDZ Cargo v létě 2026 nabízel k prodeji několik dieselových lokomotiv sovětské konstrukce. Firma vypsala aukci na sedm lokomotiv, další dvě lokomotivy nabídla samostatně.

Není však jasné, zda se je podařilo prodat, ani zda by byly vhodné pro ukrajinský provoz bez rozsáhlejších oprav. Společnost na opakované dotazy redakce Aktuálně.cz nereagovala.

Estonský dopravce Elron od lokomotiv kompletně odešel a cestující vozí pouze v jednotkách Stadler, nově nakoupil vlaky Škoda. V okolí estonského hlavního města Tallinn bude jezdit celkem 16 těchto moderních jednotek. Provozuje je dopravce Elron. 27. května 2026, nádraží Baltijaam v Tallinnu.
Estonský dopravce Elron od lokomotiv kompletně odešel a cestující vozí pouze v jednotkách Stadler, nově nakoupil vlaky Škoda. V okolí estonského hlavního města Tallinn bude jezdit celkem 16 těchto moderních jednotek. Provozuje je dopravce Elron. 27. května 2026, nádraží Baltijaam v Tallinnu.Foto: Jaroslav Synčák, Aktuálně.cz – Jaroslav Synčák

Možností v postsovětském prostoru je ale víc: estonští dopravci Elron a Eesti Radutee ani moldavský Calea Ferată se na dotaz redakce nevyjádřili. Podobně by některé lokomotivy mohly být k dispozici v Polsku, na Slovensku či ve Finsku (tam se rozchod liší jenom o čtyři milimetry).

Teoretickou možností je pak Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán či Gruzie. Tam ale vše komplikuje složitá logistika a vztahy s Ruskem.

Reklama
Reklama

První dohody již existují

Podle prvního náměstka ukrajinského ministra pro infrastrukturu Serhije Derkače již kromě těch z Litvy existují dohody o dodání tří lokomotiv ze Slovenska. Zmíněná Litva navíc disponuje dalšími 27 širokorozchodnými stroji.

„Spolupracujeme s dalšími zeměmi, zejména s Ázerbájdžánem, na získání lokomotiv v rámci mezinárodní technické pomoci nebo na jejich nákupu. Spolu s Evropskou komisí a mezinárodními organizacemi sestavujeme seznam všech lokomotiv na světě, a to i na širokém rozchodu,“ uvedl Derkač začátkem října pro ukrajinská média.

Světová banka již schválila sto milionů eur (cca 2,5 miliardy korun) na nákup takových strojů. „Cena závisí na kvalitě lokomotivy. Použitá může stát 200 tisíc eur nebo třeba 700 tisíc, v závislosti na modelu a stavu,“ upřesnil náměstek.

Vilnius,Lithuania,2021-04-06,The,M62,Is,A,Soviet-built,Diesel,Locomotive
Litevská železniční společnost LTG Cargo patří mezi možné zdroje lokomotiv pro Ukrajinu, která kvůli ruským útokům a válečným škodám hledá další stroje pro svůj železniční provoz. Vilnius přislíbil předat Kyjevu tři lokomotivy, jejich konkrétní typ zatím nebyl zveřejněn. Na fotografii ze 6. dubna 2021 je dieselová lokomotiva M62 sovětské konstrukce, určená pro těžkou nákladní dopravu.Foto: Shutterstock – Karolis Kavolelis

Česká stopa

Další možností je podle oslovených expertů úprava vyřazených normálněrozchodných lokomotiv z České republiky.

Reklama
Reklama

„S ohledem na příbuznost s některými typy lokomotiv dodávaných kdysi Škodovkou do SSSR by některé umožňovaly provedení takových úprav, jež by umožnily provoz na Ukrajině pod napěťovou soustavou 3 kV DC,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz železniční expert Tomáš Michálek z Dopravní fakulty Jana Pernera na Univerzitě Pardubice.

Přestavba by podle něj vyžadovala dosazení centrálního spřáhla, výměnu podvozků a ukrajinského zabezpečovače.

České dráhy postupně vyřazují elektrické lokomotivy řady 151, které sloužily především v dálkové osobní dopravě. Teoreticky by mohly představovat jeden z možných zdrojů lokomotiv pro Ukrajinu, jejich přímému nasazení na tamní železniční síti však brání odlišný rozchod kolejí: v Česku činí 1435 milimetrů, zatímco na Ukrajině 1520 milimetrů. Případný převod by proto vyžadoval technické úpravy.
České dráhy postupně vyřazují elektrické lokomotivy řady 151, které sloužily především v dálkové osobní dopravě. Teoreticky by mohly představovat jeden z možných zdrojů lokomotiv pro Ukrajinu, jejich přímému nasazení na tamní železniční síti však brání odlišný rozchod kolejí: v Česku činí 1435 milimetrů, zatímco na Ukrajině 1520 milimetrů. Případný převod by proto vyžadoval technické úpravy.Foto: Ondřej Stratilík, Aktuálně.cz

Michálek poukázal i na to, že České dráhy nedávno vyřadily z provozu elektrické lokomotivy řad 150.2 a 151. Ty jsou aktuálně nabídnuté případným zájemcům k odkoupení.

Otázka ovšem je, zda o přestavbu bude zájem. „V současné chvíli záleží především na tom, zda někdo projeví o lokomotivy zájem a odkoupí je. Co s nimi následně podnikne, například provedení úpravy pro provoz na rozchodu 1520 mm, pak bude záležet na novém majiteli,“ potvrdila pro redakci mluvčí Českých drah Nikol Moravcová.

Reklama
Reklama

Michálkův kolega – a nadřízený z fakulty – Petr Voltr doplňuje, že úprava podvozků je zvládnutelná. „Úprava na široký rozchod vyžaduje výměnu podvozků, byť ty mohou být s normálněrozchodnými podvozky do značné míry konstrukčně sjednoceny, neliší se velkým počtem dílů,“ konstatoval.

Připomíná i schopnosti českého průmyslu: Škoda Transportation v minulosti dodala elektrické jednotky pro Ukrajinu i Pobaltí a společnost CZ LOKO provádí novovýrobu i modernizace strojů ČKD na obou rozchodech.

Související

Fabriky jsou v Rusku nebo neexistují

Velká část lokomotiv, které dnes Ukrajina používá, pochází ještě ze sovětské éry. Kromě zmíněných českých se elektrické lokomotivy vyráběly v Novočerkassku v dnešním Rusku, zatímco dieselové stroje vznikaly mimo jiné v Luhansku na východě Ukrajiny. Tamní továrna je ovšem na nyní okupovaném území.

Země samotná nyní schopnosti vyrobit lokomotivu samostatně nemá, například Dněperský závod DEVZ, který je vyráběl, už podle ukrajinského Fondu státního majetku od roku 2022 nefunguje. Obnovení rozsáhlejší domácí produkce by pak vyžadovalo investice a přístup k technologiím i komponentům.

Reklama
Reklama

Kyjev proto počítá také s nákupem nových strojů ze zahraničí. V listopadu 2025 uzavřela Ukrzaliznycja dohodu se společností Alstom na dodávku 55 elektrických lokomotiv, jejichž první dodávky se očekávají v roce 2027.

Podívejte se na video z lotyšsko-estonské hranice, kudy zatím jezdí jenom běžné vlaky.

Již za pár let by ale cesta měla být mnohem rychlejší díky vysokorychlostní trati Rail Baltica.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama