Londýn - Pokud chcete mít titul z elitní univerzity, musíte hledat jinde než v České republice. V prestižním žebříčku 200 nejlepších vysokých škol, který každoročně sestavuje britský magazín Times Higher Education, totiž nefiguruje ani jedna z Česka.
S výjimkou dvou univerzit z Ruska se do něj dokonce nedostala žádná vysoká škola z postkomunistické Evropy.
Evropa západní naopak bodovala. Zatímco v minulosti dominovaly vzdělávací instituce ze Spojených států, letos mají západoevropské země v první stovce víc škol než USA.
Spojené státy obsadily 36 míst ze 100 (v roce 2008 42), západní Evropa 39. "Žebříčky, jako je ten náš, využívají zaměstnavatelé, aby věděli, odkud mají rekrutovat pracovní sílu," uvedl jeden z autorů hodnocení, Nunzio Quacquarelli.
Asijští univerzitní tygři
Nejlepší univerzitou na světě je Harvard nedaleko amerického Bostonu. Následují britská Cambridge a Yale v Connecticutu, londýnské University College a Imperial College a taktéž britský Oxford.
Dalších deset příček - tedy 7. až 16. místo - pak obsadily vysoké školy z USA. Do destítky se vešel třeba Princeton.
Nad očekávání dopadly také univerzity z Asie. Do elitní dvoustovky se probojovalo jedenáct škol z Japonska, šest z Číny, pět z Hongkongu, čtyři z Jižní Koreje, dvě ze Singapuru a Indie a dokonce i jedna z Malajsie.
"Tyto země do vysokoškolského vzdělávání v minulých letech významně investovaly," vysvětluje asijský úspěch Philip Altbach z Bostonské univerzity. "A to se teď odráží v rostoucí kvalitě jejich nejlepších vzdělávacích institucí," řekl magazínu Times Higher Education.
Elitní škola u českých hranic
Češi, kteří by rádi na elitní univerzitu, to mají nejblíž do Mnichova. Tamní Technická univerzita Mnichov si oproti loňsku polepšila o 23 míst a obsadila 55. příčku.
Výrazně se zlepšily i další německé vysoké školy, které se dříve ke světové špičce řadily jen zřídka. Třeba Svobodná univerzita v Berlíně, kam jezdí na semestrální pobyty hodně studentů z České republiky, postoupila od roku 2008 o 43 míst.
Recept na úspěch, jímž by se klidně mohlo řídit i Česko, tkví podle jejího prezidenta Dietera Lenzena v "internacionalizaci univerzity a rostoucímu zájmu ze zahraničí". Žebříček Times Higher Education, jedno ze dvou nejprestižnějších hodnocení na světě, totiž sestavují jak akademici (letos jich bylo přes 9000), tak potenciální zaměstnavatelé absolventů jednotlivých vysokých škol (přes 3200).
Inspirace z Německa
Čím víc se toho o škole v zahraničí ví, tím větší má v žebříčku šanci. Už zmiňovaní Němci to třeba vyřešili tím, že začali rozdávat takzvané Humboldtovy profesury.
O co konkrétně jde? Německo nabízí miliony eur předním vědcům ze zahraničí, aby do země přijeli a pět let tu pracovali na svých výzkumných záměrech.
"Zvýšilo to reputaci německých univerzit u vědců z celého světa," řekl novinářům mluvčí Technické univerzity Mnichov Ulrich Marsch.
Svou roli hrají samozřejmě i peníze. Výhradně státem financované vysoké školy mohou s americkými univerzitami, kde se platí vysoké školné, jen stěží udržet krok.
