"Nikdy jsme nic takového neviděli," uvedl Max Kapustin z Chicagské univerzity. "Ani nevím, jak to zasadit do kontextu. Vymyká se to všemu, co jsme dosud zaznamenali," poznamenal.

Násilnosti se udály v době celoamerických demonstrací proti policejnímu násilí a rasové nerovnosti. I v Chicagu, které má 2,7 milionu obyvatel, podobně jako v jiných městech protesty přerostly ve výtržnosti a rabování. Kapustin se proto domnívá, že počet vražd se mohl zvýšit kvůli tomu, že chicagská policie se soustředila na zvládání demonstrací, proto neměla dostatek personálu k běžné hlídkové činnosti. "Když chicagská policie obrátí pozornost jinam, vznikne náhle vakuum, takže pak vidíme takové obrázky masakrů," dodal.

Neděle 31. května výrazně překonala doposud nejkrvavější den ve statistikách kriminality města, kterým byl 4. srpen 1991. V tento den bylo v Chicagu zavražděno 13 lidí. Násilný byl i celý víkend od pátku 29. května do neděle 31. května. Během těchto třech dní bylo ve městě postřeleno 85 lidí a zabito 24 lidí, převážně černochů, uvedla BBC.

Chicago patří ve Spojených státech k městům s největší kriminalitou, což pravidelně kritizuje prezident Donald Trump. Ten v minulosti radnici pohrozil, že pokud bezpečnost v ulicích zajistit nedokáže, udělá to federální vláda.

I přes vysokou míru vražd ve městě se jejich počet dlouhodobě snižuje. Ještě v 90. letech bylo běžné, že ročně zde bylo zavražděno i přes 900 lidí. V roce 2018 Chicago zaznamenalo 561 vražd, což bylo více než New York s Los Angeles dohromady, o rok později pak počet vražd poklesl na 492. Z letošní statistiky pak vybočuje období od 18. března do 27. března, kdy se v Chicagu staly jen dvě vraždy. Podle analytiků to očividně souvisí s tím, že lidé kvůli pandemii nemoci covid-19 setrvávali doma. Ve městě tehdy klesla kriminalita o zhruba 20 procent.