Washington/Moskva - Pondělní summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem odhaluje jedno překvapení za druhým. Nejnověji se ukázalo, že ruský prezident navrhl během schůzky v Helsinkách uspořádat referendum v separatisty ovládaných oblastech Donbasu, které by prý pomohlo vyřešit konflikt na východě Ukrajiny.
A americký prezident měl podle agentury Bloomberg odvětit, že si to rozmyslí, což potvrdil i šéf rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov.
Informaci později potvrdil i ruský velvyslanec ve Washingtonu. Podle Národní bezpečnostní rady (NSC), která je poradním orgánem amerických prezidentů, ale Trump o referendu na Donbasu neuvažuje. Mluvčí Garrett Marquis dodal, že jakékoli hlasování na území, které není pod vládní kontrolou, by nemělo žádnou legitimitu. Marquis rovněž upozornil na to, že mírové dohody z Minsku o urovnání konfliktu na Donbasu navíc žádné referendum nezmiňují.
Většina odborníků označuje Putinův návrh za zcela nerealistický a spíše za projev ruského "trollingu", tedy téměř jakýsi žert.
"Není mi jasné, proč by s tím měl Kyjev souhlasit. Kdyby k referendu skutečně došlo, jak by hlasovali uprchlíci? Kyjev tvrdí, že jich jsou dva miliony, Moskva, že asi 300 tisíc," poznamenává šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice Fjodor Lukjanov.
"Pokud by referendum proběhlo, vznikl by obrovský tlak na nové referendum na Krymu pod dohledem mezinárodních pozorovatelů. Přitom Kreml opakovaně prohlašuje, že otázka připojení poloostrova je uzavřená kapitola," doplňuje pak další nejasnost. "Takže žádné referendum nebude. Chvála Bohu."
Bílý dům na četné dotazy amerických médií, zda je informace agentury Bloomberg pravdivá, nereagoval. Kauza ale zvýraznila obavy části americké veřejnosti ohledně toho, co vlastně Trump Putinovi slíbil.
Jaké dohody?
Vladimir Putin ve čtvrtek na setkání s ruským diplomatickým sborem uvedl, že summit s Trumpem "vedl k užitečným dohodám". Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov už před tím prohlásil, že bylo dosaženo "důležitých ústních dohod".
O co konkrétně mělo jít? Odpověď znají s jistotou jen oba prezidenti a pak jejich tlumočníci, kteří byli jako jediní na schůzce přítomni. Bývalí američtí diplomaté přitom upozorňují, že je bezprecedentní, aby ani klíčoví lidé z Trumpova národně-bezpečnostního týmu patrně nevěděli, co vše mezi státníky padlo.
Demokraté v americkém Senátu se pokusili prosadit výnos, podle kterého by americká tlumočnice zákonodárcům poskytla své zápisky ze schůzky. Většinoví republikáni tento návrh zablokovali. Jenže i oni požadují, aby prezident informoval o obsahu jednání.
Další překvapení - pozvánka
Bílý dům mezitím ve čtvrtek oznámil, že Donald Trump pozval Vladimira Putina na tento podzim do Bílého domu. Trump následně na Twitter napsal, že summit v Helsinkách byl skvělý a že se těší na další setkání, abychom "mohli uskutečňovat některé z těch mnohá věcí, které jsme prodiskutovali".
Trump jmenoval "zastavení terorismu, bezpečnost Izraele, šíření jaderných zbraní, kybernetické útoky, obchod, Ukrajinu, blízkovýchodní mír, Severní Koreu a více".
The Summit with Russia was a great success, except with the real enemy of the people, the Fake News Media. I look forward to our second meeting so that we can start implementing some of the many things discussed, including stopping terrorism, security for Israel, nuclear........
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 19, 2018
....proliferation, cyber attacks, trade, Ukraine, Middle East peace, North Korea and more. There are many answers, some easy and some hard, to these problems...but they can ALL be solved!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 19, 2018
Jak nečekané bylo toto oznámení, ukazuje i případ Dana Coatse, ředitele Ústředí amerických zpravodajských služeb. Když pozvánku zmínila moderátorka diskuse na Aspen Security Fóru, Coats jen odpověděl: "Řekněte to ještě jednou. Slyšel jsem vás dobře?"
Evidentně nepovažuje Trumpův nápad za dobrý, protože dodal: "Fajn, to bude mimořádné."
Vměšovali se do voleb?
Do mediálního střetu s Trumpem se Coats dostal už po prezidentově společné tiskovce s Vladimirem Putinem v Helsinkách. Trump tehdy řekl, že nevidí důvod, proč by Rusko mělo zasahovat do předloňských prezidentských voleb v USA. "Nevidím důvod, proč by to mělo být (Rusko)," uvedl doslova Trump.
Což je ale v přímém rozporu se závěry amerických zpravodajských služeb, podle kterých ruská vojenská zpravodajská služba (GRU) před volbami hackersky napadla štáb Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové a pustila do médií zcizené e-maily.
V reakci na Trumpův výrok Coats vydal prohlášení, ve kterém potvrdil "náš jasný závěr, že Rusko zasáhlo do voleb 2016", a dále uvedl, že "tyto útočné akce, podrývající demokracii, stále pokračují".
Později Trump uvedl, že se v Helsinkách přeřekl. Ve skutečnosti chtěl říct, že "nevidí důvod, proč by to nemělo být Rusko". Přesto jeho původní slova, kdy se postavil na stranu Putina proti vlastním zpravodajským službám, vyvolala ve Washingtonu mimořádné pozdvižení a tvrdou kritiku i mezi republikány.
