Části Mexika připomínají válečnou zónu v Sýrii nebo Iráku. Může za to válka drogových kartelů

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
23. 1. 2018 6:02
Loni bylo v Mexiku podle ministerstva vnitra zavražděno přes 29 tisíc lidí. Dřívější oblíbené turistické destinace ovládají teď drogové kartely.
Mexičtí vojáci ve městě Ciudad Juárez na hranici s USA při zátahu proti drogovým kartelům.
Mexičtí vojáci ve městě Ciudad Juárez na hranici s USA při zátahu proti drogovým kartelům. | Foto: Reuters

Mexico City - Byla sobota odpoledne 13. ledna 2018. 77letý novinář Carlos Domínguez stál v dopravní zácpě ve městě Nuevo Ladero, ležícím na hranici Mexika a Spojených států. V autě s ním seděl jeho syn, nevlastní dcera a vnoučata. Vtom se nečekaně otevřely dveře vozu a tři neznámí ozbrojenci zaútočili noži na Domíngueze. Před zraky rodiny ho 21 ranami ubodali k smrti.

Známý novinář psal desítky let politické sloupky. V poslední době se zaměřoval na rostoucí politické násilí v Mexiku. Podle organizace Reporters Without Borders je Domínguez už minimálně třináctým novinářem, který byl od loňského ledna v Mexiku zabit. A prvním v letošním roce. 

Ve většině případů jde o vraždy za bílého dne, klidně mezi lidmi. Javier Valdez, slavný a oceňovaný novinář píšící o drogových kartelech v nechvalně známém mexickém státu Sinaloa, byl loni v květnu zastřelen v pravé poledne ve všední den na ulici kousek od své kanceláře. V těle mu našli 12 kulek. Před Vánoci neznámí útočníci zastřelili novináře Gumara Péreze Aguilandeho - přímo na školní besídce jeho syna, před celou třídou malých dětí.

Násilnosti ze strany drogových kartelů ale v Mexiku nečíhají jen na novináře. V loňském roce tamní úřady zaznamenaly vůbec nejvyšší počet vražd od roku 1997, kdy se příslušné statistiky začaly vést. Policie v roce 2017 vyšetřovala podle ministerstva vnitra rekordních 29 168 násilných zabití.

Nejnebezpečnější země světa

Americký prezident Donald Trump označil minulý týden Mexiko za jednu z nejnebezpečnějších zemí na světě.

Americké ministerstvo zahraničí zase na začátku roku varovalo své občany před cestou do pěti mexických států, které zařadilo mezi válkou zmítané země, jako je Sýrie, Jemen, Irák nebo Afghánistán.

Někteří analytici označili tyto informace za přehnané a vytržené z kontextu. Smutnou skutečností ale zůstává, že v Mexiku existují oblasti, kde kvůli násilí kolabují instituce a běžný život. V jižním státě Guerrero například loni na podzim museli uzavřít přetíženou márnici. Každodenní přísun obětí drogové války se prostě nedal zvládnout.

Zavírají se tam ale také školy, ve kterých učitelé dostávají výhružné vzkazy. Odklánějí se i pravidelné autobusové linky, které se staly hlavním přepravním prostředkem produktů narkomafie.

O většině vražd se ale Mexičané v novinách nedočtou. Novináři se kvůli vlastnímu ohrožení do reportáží o drogové válce nehrnou. "Nezveřejňujeme zprávy o kartelech a kriminálních aktivitách, abychom ochránili naše redaktory," popsal deníku Guardian editor lokálních novin ve státě Tamaulipas na hranicích s americkým Texasem.

Zprávy o krveprolití se k Mexičanům dostanou spíše skrze sociální sítě, na kterých se stále častěji objevují anonymní zprávy o posledních činech drogových kartelů. Doplňují je často bezpečnostní varování.

Nekončící válka proti drogám

Situace v terénu ale není úplně beznadějná. Mexický prezident Enrique Peña Nieto bojuje proti drogovým kartelům od svého nástupu v roce 2012. Od té doby se mu podařilo rozbít většinu špiček mafiánských organizací. V roce 2014 byl zatčen i šéf nejobávanějšího kartelu Sinaloa, Joaquín Guzmán zvaný Prcek.

Joaquín Guzmán alias El Chapo (Prcek), šéf nejobávanějšího mexického drogového kartelu Sinaloa.
Joaquín Guzmán alias El Chapo (Prcek), šéf nejobávanějšího mexického drogového kartelu Sinaloa. | Foto: Reuters

Paradoxně však právě to podle některých odborníků zvyšuje riziko násilí v ulicích. "Velký podíl na nárůstu násilí má roztříštěnost skupin organizovaného zločinu," vysvětlil pro list Financial Times Tom Long, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Readingu. "Když zmizí vůdci, skupiny mají tendence se rozdělit a bojovat mezi sebou o vedení."

Násilí a boj proti drogám jsou hlavním tématem nadcházejících prezidentských voleb v Mexiku, jejichž první kolo proběhne letos v létě. Některé bývalé turistické oblasti Mexika se mezitím proměnily v nejnebezpečnější místa v zemi, a to nejen pro zahraniční návštěvníky. Příkladem je přímořské letovisko Acapulco, známé z amerických filmů z poloviny 20. století. V současnosti se řadí mezi města s největším počtem vražd. Stát Guerrero, ve kterém Acapulco leží, ovládli obchodníci s drogami a místo turistického ruchu ho živí hlavně produkce opia.

Přestřelky jsou čím dál častější i v turistických oblastech na Yucatánu. Před Vánoci objevili obyvatelé města Los Cabos na poloostrově Baja California šest oběšenců visících z mostu v centru města

Příjmy z turistického ruchu přitom tvoří jednu z nejdůležitějších součástí mexické ekonomiky. A drogové násilnosti se na nich zatím příliš nepodepsaly. Loni dorazil do Mexika rekordní počet návštěvníků - 38 milionů turistů.

VIDEO: Snímky tajného úkrytu nedávno zatčeného drogového bosse Joaqína Guzmána alias Prcka.

Mexičané pustili kamery do úkrytu uprchlého drogového bosse Joaquina Guzmána zvaného Prcek, kterého zadrželi 8. ledna. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy