Nejezděte autem, nelétejte. Už i EU bije na poplach, lidem radí výrazně šetřit

Evropská komise žádá členské státy, aby zvážily omezení spotřeby ropy a plynu, zejména v odvětví dopravy. Snaží se tak připravit na nejspíš dlouhodobé narušení dodávek energií kvůli válce v Íránu.

Vyplývá to podle bruselského serveru Politico z dopisu, který ministrům energetiky zaslal eurokomisař Dan Jörgensen. Ministři by měli prostřednictvím videokonference jednat právě v úterý odpoledne a Českou republiku by měl na virtuální schůzce zastupovat ministr Karel Havlíček.

Jörgensenova žádost odráží obavy, že se konflikt v Perském zálivu z problému ohledně cen postupně mění v plnohodnotnou krizi dodávek energie s vážnými dopady na globální ekonomiku. V dopise ministrům komisař uvedl, že vlády by měly zvážit „dobrovolná opatření ke snížení poptávky... se zvláštním důrazem na dopravní sektor“.

To by mohlo znamenat, že vlády požádají občany, aby méně jezdili autem nebo létali, a šetřili tak palivo pro důležitější účely, jak se to již děje v některých asijských zemích, poznamenal server Politico.

Jednání unijních ministrů energetiky začne v úterý v 15:00. „Ministři byli vyzváni, aby sdíleli své hodnocení nedávného vývoje na energetických trzích, aby určili oblasti, kde by byla zapotřebí silnější koordinace na úrovni EU, a aby uvedli, jaká konkrétní opatření by mohla být zavedena za účelem koordinovaného řešení situace na trhu s ropou a plynem,“ stojí v podkladovém dokumentu pro jednání.

Jörgensen v dopise uvedl, že evropský dopravní sektor čelí rostoucím nákladům a nedostatku dodávek kvůli silné závislosti na Perském zálivu, odkud EU dovážela více než 40 procent leteckého paliva a nafty. „Členské státy by se měly zdržet přijímání opatření, která by mohla zvýšit spotřebu paliva, omezit volný pohyb ropných produktů nebo odrazovat od produkce rafinérie v EU,“ uvedl eurokomisař. Dodal, že země by měly zohlednit přeshraniční dopad národních opatření, aby zachovaly „soudržnost v celé EU“.

Evropské země zatím nepřistoupily k opatřením zaměřeným na snížení poptávky, která byla běžná během ropných krizí v 70. letech, kdy vlády zaváděly přídělový systém na benzin nebo „neděle bez aut“, poznamenal server Politico. Mezinárodní energetická agentura už ale představila seznam návrhů na snížení poptávky, včetně podpory práce z domova nebo snížení maximální rychlosti na dálnicích.

Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu.

Některé země mimo Evropu už nedostatek energií začaly řešit skrz určitá opatření. Srí Lanka zavedla volné středy pro veřejné instituce v zemi, aby ušetřili pohonné hmoty. V Myanmaru mohou lidé řídit pouze obden. Na silnicích se tak auta střídají podle lichých nebo sudých státních poznávacích značek.

V Thajsku vláda lidem doporučila svléct obleky a nahradit je tričkem s krátkým rukávem, aby nemuseli zapínat klimatizaci. Vládním agenturám také sdělili, aby pracovaly z domu. Vietnam vyzval lidi, aby „jezdili na kolech, používali veřejnou dopravu a omezili používání osobních vozidel, pokud to není nutné“.

Obchody, restaurace a kavárny v Egyptě musejí nově zavírat každou noc v 21:00, zatímco pouliční osvětlení je ztlumené. V Etiopii vláda nařídila společnostem dodávajícím palivo, aby upřednostňovaly bezpečnostní instituce a klíčová průmyslová odvětví.

Slovinsko bylo první zemí Evropské unie, která zavedla přídělový systém na paliva. Soukromí řidiči motorových vozidel budou podle nového opatření moci natankovat pouze 50 litrů paliva denně. Podniky a zemědělci mají štědřejší limit 200 litrů.