Praha - Soukromý sektor může být zdrojem nezměrného bohatství a hospodářského růstu. Pokud jím však proroste korupce, stává se také destruktivní silou, která narušuje zdravou konkurenci a brání ekonomickému i politickému rozvoji.
Podle Globální zprávy o korupci 2009 vydané ve středu organizací Transparency International (TI) se jen v rozvojových zemích či v takzvaných tranzitních ekonomikách (přecházejících z plánovaného na tržní systém) ročně na úplatky vydá 20 až 40 miliard dolarů, tedy mezi 20 až 40 procenty celosvětové oficiální rozvojové pomoci (ODA).
Transparency International je nejznámější organizací zabývající se monitoringem korupce ve světě. Kromě tematicky zaměřených globálních zpráv vydává každoročně žebříček hodnotící státy dle míry jejich korupčního prostředí.
5 bilionů za patnáct let
V době vrcholící hospodářské krize a debaty o zodpovědnosti soukromých bank a korporací si letošní globální zpráva vzala na paškál soukromý sektor. Zprávy, se kterými přichází, nejsou příliš povzbuzující.
"Rozsah a objem korupce je šokující. Podle průzkumu mezi výkonnými manažery bylo téměř čtyřicet procent z nich při styku s veřejnými institucemi vyzváno, aby složili úplatek," píše TI. "Polovina z nich odhaduje, že korupce zvýšila cenu projektu o nejméně deset procent."
Jen kvůli 283 soukromým mezinárodním kartelovým dohodám odhaleným v letech 1990 až 2005 daňoví poplatníci zaplatili o 300 miliard dolarů (5,1 bilionu korun přepočteno na nynější kurs dolaru) více než bylo nutné.
Korupční prostředí však s sebou dle TI nenese jen vyšší cenu, ale také nekvalitně provedené zakázky, ničení životního prostředí nebo vykořisťování zaměstnanců.
Špína v soukromém sektoru
Zpráva Transparency International upozorňuje, že je třeba obrátit pozornost také ke korupci, k níž dochází mezi samotnými firmami. Tato část problému bývá údajně obecně podceňována.
"Zdá se, jako kdyby byla korupce pouze problémem úředníků, ale ve vztahu soukromá firma versus soukromá firma to už neplatilo," řekl Aktuálně.cz ředitel české pobočky TI David Ondračka. "Vzniká tu pak představa, že jsou zkorumpovaní pouze úředníci, ale to neodpovídá skutečnosti."
Podle Ondračky totiž korupční chování mezi soukromými firmami v důsledku rovněž často zaplatí veřejnost. A nejde jen o případy, kdy se díky účetním podvodům dostane firma do bankrotu.
"Korupce ve veřejném sektoru se vztahuje i na hospodářskou soutěž. Jde třeba o případy, kdy nějaká firma ovládne určitý segment trhu a vytlačí z něj konkurenty a stát se pak nemůže ucházet o jiné zájemce," říká Ondračka.
"Praní špinavých peněz, zneužívání informací v obchodním styku u nás nespadají do protikorupčních plánů. Kvůli tomu, že se to odehrává jinde, a ne u konkrétních úředníků, nevěnuje se tomu tolik pozornosti."
Jeden ze způsobů korupce mezi firmami navzájem spočívá v tom, že mezi sebou uzavírají kartelové dohody, a tak se snaží ovládnout trh. Zkorumpovaní jsou ale i samotní pracovníci.
"Manažeři si například oportunisticky snaží zajistit tučné výplaty, spíše než aby se zaměřili na dlouhodobou ziskovost a udržitelný rozvoj. Tento fenomén je uváděn mezi důležitými faktory současné finanční krize," píše se ve zprávě.
Ruku v ruce s Bhútánem
Situaci v České republice se 496stránková zpráva specificky nevěnovala, ve svém historizujícím přehledu si však všímá českých tunelů a divoké privatizace počátku devadesátých let.
Také kritizuje to, že zde nemají právnické osoby trestní zodpovědnost.
V předchozím Indexu vnímání korupce TI se Česko společně s Bhútánem umístilo na 45. místě z celkem 178 zemí. Z postkomunistických států před ním skončily pouze Slovinsko a Estonsko.
TI však nenabízí pouze analýzu pacienta, ale také lék. Korupci v soukromém sektoru podle organizace brání zejména přijetí firemních protikorupčních pravidel a jejich dodržování. Společnosti, které tak učinily, údajně ve svých řadách snížily korupci až o 50 procent.
