Nejen klima a ekobalíček. Co dalšího přinesl summit EU?

Dominik Jandl
13. 12. 2008 17:12
Jednalo se i o dalším osudu Lisabonské smlouvy či o vzniku euroarmády
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana, francouzský ministr zahraničí Francois Fillon a současný "předseda EU" Nicolas Sarkozy na summitu EU
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana, francouzský ministr zahraničí Francois Fillon a současný "předseda EU" Nicolas Sarkozy na summitu EU | Foto: Reuters

Brusel - Nejen klimatickým a protikrizovým balíčkem byl živ summit představitelů členských států Evropské unie, který proběhl ve čtvrtek a v pátek v Bruselu.

Ti na summitu dosáhli překvapivě snadné shody nad energeticko-klimatickým balíčkem a s menšími peripetiemi se dohodli i na balíku na zmírnění dopadů globální finanční krize.

Nečekaný zádrhel v tomto směru představovala především diplomatická "miniroztržka" mezi Německem a Velkou Británií. Jak německý ministr financí, tak i samotná německá kancléřka Angela Merkelová, totiž předtím kritizovali opatření přijatá britskou vládou, v jejichž důsledku podle nich dojde k enormnímu zadlužení dalších generací Britů.

Proti krizi na zelených 20-20-20

Oficiální zdroje v pátek krátce po sobě oznámily dosažení dohody nad klimatickým i protikrizovým balíčkem. Ty mají být ostatně úzce propojené.

Sarkozy na summitu Eu chváli českého premiéra za jeho vítězství ve volbách o předsedu ODS
Sarkozy na summitu Eu chváli českého premiéra za jeho vítězství ve volbách o předsedu ODS | Foto: Reuters

Východoevropské a postkomunistické země tak budou čerpat miliardy eur jako kompenzaci za problematičtější a nákladnější plnění cílů na zmírnění následků klimatických změn.

Z fondů tyto země včetně České republiky budou čerpat i nepřímo pomocí "slev" na emisní povolenky. Například v roce 2013 tak Česká republika ušetří až sedmdesát procent nákladů, které by za povolenky musela vydat bez "slevových poukazů".

Díky tomu má Evropská unie stlačit produkci emisí oxidu uhličitého do roku 2020 o dvacet procent ve srovnání s hodnotami z roku 1990 a zároveň přitom navýšit podíl "zeleně" vyrobené elektřiny na pětinu.

Na zmírnění následků finanční krize pak Unie poskytne celkem 200 miliard eur, tedy asi 1,5 procenta HDP Evropské unie. Jak v Bruselu uvedl premiér Topolánek, tyto peníze mohou využít i české automobilky.

Ty již v důsledku krize na několik dní přerušily výrobu a začaly propouštět, což spustilo lavinový efekt. Propuštění tak avizovalo i několik dodavatelských firem.

Blíží se vznik společné euroarmády?

Na pořad jednání se dostala rovněž otázka společné evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Summit států Evropské unie vedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten příští již "ošéfuje" český premiér Mirek Topolánek
Summit států Evropské unie vedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten příští již "ošéfuje" český premiér Mirek Topolánek | Foto: Reuters

Evropští politici tak navázali na úvahy, jež vyšuměly v roce 1999, kdy se Unie domluvila na vytvoření společných jednotek rychlého nasazení o síle 60 tisícovek vojáků.

Ačkoli se na žádném konkrétním výsledku státníci nedohodli, důležité je už samotné znovuotevření této otázky.

"Klíčová (v obranné a bezpečnostní politice) je kooperace s NATO, potřebujeme však svou vlastní obrannou politiku. EU nemůže v otázce bezpečnosti zůstat trpaslíkem, zatímco je ekonomickým gigantem," komentoval téma prezident Francie Nicolas Sarkozy.

Bod "L'Europe de la defence" je přímo jednou z priorit francouzského předsednictví, na summitu však zůstala zcela zastíněna jednáními o budoucnosti Lisabonské smlouvy, klimabalíčku a finanční krizi.

Evropská unie již v otázce bezpečnosti kooperuje. Na snímku (vpravo) představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Miroslav Lajčák
Evropská unie již v otázce bezpečnosti kooperuje. Na snímku (vpravo) představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Miroslav Lajčák | Foto: EUFOR

Sarkozy na summitu ocenil zejména změnu postoje hlavního spojence Evropské unie v rámci Severoatlantické aliance.

Spojené státy americké totiž za vlády George Bushe zprvu snahy o posílení společné bezpečnostní a obranné politiky EU vnímaly jako přílišnou emancipaci od USA.

Až později Bushova administrativa uznala, že posílení obranných kapacit Evropy je potřebné. Ještě větší pochopení pak Sarkozy očekává u nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy.

"Neexistuje možnost volby mezi USA a evropskou bezpečnostní a obrannou politikou. Ty jdou totiž ruku v ruce," citoval Sarkozyho internetový zpravodaj EUobserver.

Co Irům za "ano" v druhém referendu?

Jedním z důležitých bodů byla i otázka, jak nakonec evropské země podpoří Irsko k vypsání druhého referenda o Lisabonské smlouvě a hlavně jakým způsobem budou Iry motivovat, aby hlasovali pro.

Lídři se nakonec dohodli, že druhé referendum v Irsku proběhne v listopadu příštího roku.

Tato dohoda přinesla úlevu nastupujícímu předsednickému týmu českého premiéra Topolánka a vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, protože tou dobou už Unii budou předsedat Švédové.

Premiér České republiky Mirek Topolánek na summitu EU v Bruselu. Ten další už bude mít pod taktovkou právě český premiér
Premiér České republiky Mirek Topolánek na summitu EU v Bruselu. Ten další už bude mít pod taktovkou právě český premiér | Foto: Reuters

Irské voliče by pak měla ke změně odmítavého postoje k Lisabonu motivovat ochrana práv pracujících, veřejných služeb, důraz na zachování důležité role státních parlamentů a zejména pak ústupek ohledně počtu eurokomisařů.

Ačkoli Lisabonská smlouva počítala s tím, že jejich počet bude od roku 2014 omezen na sedmnáct. Země se dohodly na změně příslušných částí smlouvy, což ihned zkritizoval český prezident a "eurodisident" Václav Klaus.

Podle něj to ukazuje na nedemokratičnost a slabost celé koncepce této smlouvy.

Kromě počtu eurokomisařů by měla doznat Lisabonská smlouva ještě jedné důležité změny. Počet členů evropského parlamentu, jehož pravomoci smlouva posílí, totiž vzroste ze 736 na 754

Ačkoli k těmto změnám měly některé země v čele s Belgií výhrady, zejména nové členské státy myšlenku na zachování pravidla "co země, to komisař", přijaly za svou. Jedním ze státníků, kteří takový požadavek ještě před summitem vyslovili nahlas, byl i český premiér Topolánek.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy