Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Když ruská armáda začátkem srpna 2008 překročila gruzínskou hranici a přes tunel Roki začala postupovat na jih, došlo v Bílém domě k zuřivé debatě.
Podle diplomata Ronalda Asmuse, jehož knihu citují Financial Times, zvažoval Bílý dům „omezené vojenské možnosti k zastavení ruského postupu“, včetně „možnosti bombardování a zavalení tunelu Roki, stejně jako dalších chirurgicky přesných úderů ke snížení ruského vojenského tlaku“.
Z kontextu vyplývá, že hlavním jestřábem byl právě Dick Cheney, zatímco Bushův národní bezpečnostní poradce Steve Hadley varoval před následky, které by vojenská konfrontace s Moskvou měla.
Washington tak nakonec zůstal jen u diplomatických prostředků. Do Tbilisi, kam se blížily ruské tanky, například odjela americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Boje formálně skončily 22. srpna 2008.
Ruská armáda byla 55 kilometrů od Tbilisi
Moskva ospravedlnila invazi argumentem, že pouze „chrání tamější civilisty“ v separatistické a Ruskem podporované enklávě Jižní Osetie. Ta byla od občanské války v roce 1992 fakticky nezávislá a hlídaná ruskými mírovými silami. Status quo však byl pro Tbilisi dlouhodobě neudržitelný, i kvůli tisícům gruzínských uprchlíků, kteří z Osetie v roce 1992 uprchli.
Přestřelky mezi Osetinci a gruzínskou armádou vypukly 1. srpna a už o týden později Rusové zasáhli. Nejenže vytlačili gruzínskou armádu z Osetie, ale pokračovali dál, až na vzdálenost 55 kilometrů od hlavního města Tbilisi.
Díky západnímu zprostředkování pak došlo k příměří, Rusové se stáhli, ale Jižní Osetie zůstala definitivně mimo gruzínskou kontrolu. Moskva válkou také definitivně uložila k ledu gruzínské snahy o připojení k NATO, které podporovaly Spojené státy, ale odmítaly je například Německo či Francie.
Válka vyvolala smíšené reakce uvnitř západního světa. Ačkoli Spojené státy invazi odsoudily, většina západních zemí do země poslala pouze humanitární pomoc. Česká republika byla výjimkou, když dodala do Gruzie tanky T-72, raketomety RM-70, houfnice ráže 122 milimetrů či bitevní letouny Suchoj.
Itálie, Francie a Německo ale odmítly za invazi Rusko odsoudit. Italský ministr zahraničí Franco Frattini dokonce varoval před vznikem protiruské koalice v Evropě a zdůrazňoval dobré vztahy, které panovaly mezi ministerským předsedou Silviem Berlusconim a tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem.
Z dnešního pohledu působí velmi zajímavě reakce tehdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána, který Kreml ostře zkritizoval a invazi přirovnal k sovětskému rozdrcení Maďarského povstání v roce 1956.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Fukal: Sparta? Zcela nedůstojné. Chápal bych, kdyby Chorého Slavia prodala
„Typ hráče, jako je Tomáš Chorý, se těžko hledá. Na jedné straně nesmírná fotbalová kvalita, schopnost střílet góly, k tomu obrovské zanícení udělat pro tým všechno, co je v jeho silách. Kolikrát jde i za určitou hranici povoleného,“ říká bývalý český reprezentant Milan Fukal v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění ve fotbalové lize.
Rusko v odvetě zavírá německý konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty
Rusko uzavírá německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku v odvetě za německé rozhodnutí o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně. Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Konec manipulací se sportovními soutěžemi, Česko se připojí k úmluvě
Česko se připojí k úmluvě proti manipulaci se sportovními soutěžemi. V pondělí s tím souhlasila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ČTK sdělil, že Česko mělo v této oblasti dlouhodobé rezervy. Z evropských zemí úmluvu kromě Česka neratifikovalo jen pět států.
Vláda marže pump omezovat nebude. Babiš za drahé palivo viní rafinerie
Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot. Ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, řekl v pondělí po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni.
Zůna v Číně? Žádný let jsme mu neschvalovali, říká Babiš. Ministr ho neinformoval
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebyl informován o tom, že se ministr obrany za SPD Jaromír Zůna chystá do Číny. Žádný let do Říše středu prý kabinet neschvaloval, řekl předseda vlády na pondělní tiskové konferenci. V seznamu vládních cest Zůnova výprava na pekingskou konferenci chybí – nejspíše proto, že šéf resortu poletí komerční linkou. Jeho úřad tak nemusel žádat o armádní letoun na přepravu.