reklama
 
 

Na Václaváku Češi po Sovětech pálili z kulometu, tvrdí Rus, který chce pocty pro okupanty z '68

8. 6. 2016 12:06
Ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, se objevil návrh zákona, podle něhož mají být zvýhodněni účastníci takzvané "bratrské pomoci" Československu v srpnu 1968. Ruští vojáci, kteří se účastnili krvavého potlačení pražského jara, nemají žádné státní benefity a to se jim nelíbí. Jak uvedl v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz autor novely, poslanec a místopředseda legislativního výboru Státní dumy Jurij Sinělščikov, není v tom žádná politika. Lidé si chtějí jen přilepšit ve složité ekonomické situaci, ve které se Rusko nachází.

Navrhl jste novelizovat zákon o veteránech a udělit účastníkům potlačení pražského jara 1968 status veterána ozbrojených konfliktů. Proč?

Jurij Sinělščikov: Ruský zákon o veteránech obsahuje dlouhý přehled různých lokálních a dalších konfliktů, kterých se účastnila sovětská armáda. Jejich veteráni mají různá zvýhodnění a dostávají příplatky k důchodům. V podstatě jediní, kteří nic nedostávají, jsou účastníci událostí v srpnu 1968.

To oni požádali Státní dumu, aby je rovněž zařadila mezi veterány ozbrojených konfliktů.

S iniciativou tedy přišli bývalí sovětští vojáci, kteří se účastnili "internacionální pomoci" v Československu?

Ano, veteráni nás o to požádali. Novelu zákona připravili tři poslanci ruské komunistické strany, včetně mě.

Proč se novela zákona objevila právě teď?

Na to je složité odpovědět. Myslím si, že to je do jisté míry spojeno s ekonomickou krizí a zchudnutím lidí. Lidé se snaží různými zákonnými způsoby získat peníze navíc.

V posledních letech zároveň - nečekaně pro nás všechny - v ruské společnosti došlo k prudkému nárůstu patriotismu. Je s tím spojen i tento návrh. Lidé by chtěli připomenout, že kdysi bránili zájmy své země.

Šance na schválení? Existuje

Nebojíte se negativní reakce ze strany české vlády? Diplomatické roztržky mezi Českem a Ruskem?

Proč by mělo dojít k nějaké diplomatické roztržce? Zákon není namířen proti české vládě, ani události v srpnu 1968 nebyly namířeny proti tehdejšímu Československu.

Sovětská vojska a vojska zemí Varšavské smlouvy nebyla vyslána, aby něco potlačila, ale aby bylo zamezeno pravděpodobné invazi západních vojsk na československé území.

Jaké jsou šance, že vaše novela zákona projde? Soudě podle stanoviska ruské vlády kabinet vaši iniciativu nepodporuje...

Ano, vláda novele dala negativní posudek. Kabinet v první řadě zajímají peníze, ale možná to je také spojeno s politikou.

My jsme přesto přesvědčeni, že náš návrh žádné negativní následky na mezinárodní úrovni mít nebude.

Myslíte si, že novela - navzdory pozici ruské vlády - projde parlamentem?

Jaké má novela šance na schválení, je těžké odhadnout.

Nejsem stoprocentně přesvědčen, že náš návrh bude parlamentem schválen. Ale šance existuje. Obzvlášť když finanční výdaje spojené s novelou nejsou vysoké. Jde fakticky o symbolickou částku.

Teď se například připravuje návrh zákona o příslušnících ozbrojených sil, kteří se účastní syrského konfliktu. Financování spojené s tímto návrhem bude mnohem vyšší.

Kdy bude o zákonu rozhodovat Státní duma?

Novela byla postoupena odpovídajícímu výboru ke schválení. K tomu zatím nedošlo.

Vypadá to tak, že během aktuální schůze se do prvního čtení nedostane. Myslím si, že dřív než v říjnu nebo listopadu se o novele hlasovat nebude.

Kulomet na Václaváku

Vy sám jste se účastnil srpnových událostí v roce 1968. Sloužil jste v sovětské armádě. Jak vzpomínáte na takzvanou operaci Dunaj?

Tehdy jsem sloužil v 35. motostřelecké divizi jako radista. Vyjeli jsme v noci z východního Německa a ráno jsme už byli v Praze.

Po celou dobu jsme žili ve stanech. V Československu naše jednotka byla do poloviny října. Nejdřív jsme působili v Praze, poté ve středočeských Chrustenicích.

Jak se k vám Češi chovali? Jak vnímali váš příjezd?

Různě. Mladší lidé nás vnímali negativně. Chtěli s námi bojovat. Starší generace nás vnímala kladně. Dobře se k nám chovali zejména v Chrustenicích.

V návrhu zákona uvádíte, že Češi stříleli po sovětských vojácích. Zažil jste to na vlastní kůži?

Několikrát po nás stříleli. Osobně vím o tom, že po našich vojácích stříleli z Národního muzea na Václavském náměstí. Z kulometu.

Pokud ale po nás nestříleli, my jsme také nestříleli. V naší divizi bylo šest mrtvých. Tři zemřeli na střelná zranění, tři tankisté přišli o život během dnes už známé události - jejich tank se zřítil do rokle, když se vyhýbal lidem na silnici.

Podle našich informací přišlo během těchto událostí o život také více než 100 Čechů a Slováků.

Konfiskace zbraní

Co přesně jste v Československu dělali?

Naším úkolem bylo zajistit pořádek a konfiskovat zbraně. Zbraně se našly různé, včetně těžkých. Granátomety, těžké kulomety...

Tyto zbraně našla přímo vaše divize?

Náš spojovací prapor tyto zbraně neodebíral. My jsme byli pouze spojaři. Tím se zabývali především příslušníci našich vojsk ministerstva vnitra.

Vy jste je viděl?

Ano, osobně jsem tyto zbraně viděl.

Nejdříve byly uskladněny v parku Julia Fučíka. Tam jich byly hory. Potom se někam odvezly a zlikvidovaly.

autor: Jiří Just | 8. 6. 2016 12:06

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama