Nedotknutelný. Novým indickým prezidentem bude muž z nejnižší, "nečisté" kasty

František Typovský Zahraničí František Typovský, Zahraničí
Aktualizováno 20. 7. 2017 14:37
Novou hlavou Indie byl zvolen Rám Náth Kóvind, který byl hlavním favoritem voleb. V hlasování obou komor parlamentu a regionálních zákonodárných sborů získal bezmála 66 procent hlasů. Kóvind pochází z kasty nedotknutelných (dalitů). Bývalý guvernér státu Bihár na severovýchodě země kandidoval za vládnoucí stranu BJP premiéra Naréndry Módího. Opozice Kóvindovi i Módímu vytýká, že v multikulturní zemi až příliš prosazují hinduistické zájmy.
Hlavní favorit indických prezidentských voleb - Rám Náth Kóvind
Hlavní favorit indických prezidentských voleb - Rám Náth Kóvind | Foto: Reuters

Nové Dillí - Novým indickým prezidentem byl zvolen Rám Náth Kóvind, kandidát vládnoucí Indické lidové strany (BJP) premiéra Naréndry Módího.

V hlasování obou komor parlamentu a regionálních zákonodárných sborů získal téměř 66 procent hlasů, uvedla agentura DPA s odkazem člena volební komise.

Kóvind pochází z nejnižší indické kasty, kterým se přezdívá "nedotknutelní", připomněl server The Guardian. Nedotknutelní jsou považováni za nejchudší indickou společenskou skupinu, za "nečisté". Léta proto museli čelit útlaku ostatních.

V Indii, druhé nejlidnatější zemi světa, je místní tradiční společenský systém pevně zakořeněný. Dosazení člena nedotknutelných do funkce prezidenta jím může otřást. Přesto to ale není poprvé, kdy někdo takový zastává nejvyšší funkci. Mezi lety 1997 a 2002 ji vykonával "nedotknutelný" Kočeril Nárájanan. 

Hlavním favoritem byl bývalý guvernér

Právě Kóvind, bývalý guvernér státu Bihár na severovýchodě země, byl hlavním favoritem voleb.

Vládnoucí Indická lidová strana (BJP), za kterou kandidoval, totiž drží většinu v národním parlamentu i v regionálních zákonodárných sborech, které v Indii prezidenta volí. Strana  premiéra Módího tak disponovala dostatkem hlasů na to, aby Kóvinda do funkce dosadila.

Jednasedmdesátiletý Kóvind se již dříve vzdal funkce bihárského guvernéra, aby mohl usilovat o křeslo hlavy státu. "Od té doby, co jsem se vzdal funkce guvernéra, nemám žádnou politickou moc. Indický prezident musí být nadpolitický," řekl nedávno Kóvind týdeníku Newsweek.

Podporu Kóvindovi vyjádřil také premiér Módí. "Jsem si jistý, že Rám Náth Kóvind bude výjimečným prezidentem a bude pokračovat v boji za práva chudých a utiskovaných," napsal Módí na svém účtu na Twitteru.

Opozici se nelíbí přehnaný nacionalismus

Proti Kóvindovi stála 72letá Míra Kumárová, bývalá diplomatka, která stejně jako vítěz voleb pochází z nejnižší indické kasty, o jejíž přízeň oba hlavní prezidentští kandidáti usilovali.

Podle Kumárové kastovní systém urazil spoustu Indů, které doslova zmrzačil. 

Neúspěšná prezidentská kandidátka také kritizuje vládnoucí garnituru za přehnaný hinduistický nacionalismus. Sama kandidovala za opoziční stranu Indický národní kongres (INC).

"Předešlé generace nás naučily, že máme žít v harmonii a nešířit nepřátelství. Měli bychom respektovat všechna náboženství. Indie je multikulturní země a měla by být udržovaná neporušeně jako vlákno," řekla Kumárová na tiskové konferenci ohledně své kandidatury, uvedl web The Indian Express. 

Kóvind byl v minulosti členem Národního svazu dobrovolníků (RSS - Ráštríj Svajamsévak Sangh). Jde o extremistické hinduistické násilnické bojůvky napojené na BJP, jež byly v minulosti třikrát zakázané, připomněla ČTK. Patřil k nim i nynější premiér Naréndra Módí.

Prezident se v největší demokracii světa volí nepřímo hlasy poslanců obou komor národního parlamentu i komor jednotlivých svazových států. O tom, kdo se v zemi s více než 1,3 miliardy obyvatel stane indickým prezidentem, rozhoduje necelých pět tisíc lidí. 

Volby probíhaly nepřímo, pomocí speciálně navržených inkoustových per s jedinečným sériovým číslem.

Indický prezident má v tamním právním řádu spíše reprezentativní úlohu. 

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy