


Šéf CIA John Ratcliffe měl podle amerických médií při své úterní cestě do Ruska varovat tamní představitele, aby neeskalovali vztahy s NATO, zejména aby neohrožovali pobaltské státy. Zprávy amerických zpravodajských služeb naznačují, že Rusko by mohlo zvážit omezenou akci proti členovi aliance, aby otestovalo jednotu NATO a připravenost amerického prezidenta bránit spojence.

Zdroje obeznámené s předem neohlášenou návštěvou ruského hlavního města sdělily listu The Wall Street Journal, že šéf americké rozvědky byl v Moskvě, aby varoval Rusko před útokem na NATO. Bruselský deník Politico pak uvádí, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) varovala Moskvu před eskalací vůči pobaltským státům.
Ratcliffe byl v úterý několik hodin v ruské metropoli na první veřejné návštěvě v roli ředitele CIA. Jeho návštěva následovala po informacích amerických tajných služeb, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v nadcházejících letech otestovat odhodlání NATO zahájením omezeného útoku na jeden z členských států aliance.

Noviny uvádějí, že američtí představitelé se obávají, že Putin je pod tlakem a mohl by prověřit odhodlání NATO například zahájením omezeného vojenského úderu nebo kybernetického útoku. Američtí představitelé se obávají, že by se možným cílem mohl stát jeden z pobaltských států.
Zdroj obeznámený s touto záležitostí sdělil ve středu serveru Politico, že hlavním účelem schůzky bylo varovat Rusko před jakýmikoli stupňujícími se kroky proti pobaltským státům.
Wall Street Journal také ve středu upozornil, že Putinův rozhodovací proces by mohl být ovlivněn také nedostatkem kritické západní munice. Spojené státy poslaly Kyjevu velké množství zbraní a munice od ruské totální invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kromě toho jsou nyní americké vojenské zdroje vázány také v konfliktu s Íránem.
Není jasné, zda Ratcliffovo varování ohledně NATO bylo jediným nebo hlavním účelem návštěvy. Právě Írán mohl být podle dalších médií jedním z témat, ani jedna strana ovšem téma návštěvy zatím nezveřejnila.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu pouze uvedl, že se Ratcliffe setkal s představiteli ruských tajných služeb, ale ne s Putinem. Americký prezident Donald Trump označil návštěvu za „polorutinní“ a poté stočil rozhovor k válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
Během čtvrtečního dopoledne se vyjádřil také šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin. „Během schůzky jsme projednali řadu otázek v kompetenci zpravodajských služeb. A kompetence zpravodajských služeb je poměrně delikátní a specifická záležitost," řekl s tím, že setkání mělo pracovní formát.
Jenže navzdory Trumpovým slovům se jednalo o vzácnou návštěvu. Předchozí známá návštěva ředitele CIA v Rusku se uskutečnila v roce 2021, kdy tehdejší ředitel služby William Burns varoval Putina před totální ruskou invazí na Ukrajinu.



Vláda maďarského premiéra Pétera Magyara předložila návrh zákona, kterým by z předpisů týkajících se ochrany dětí vypustila zákaz zobrazování homosexuality a transgender osob zavedený během éry dlouholetého šéfa vlády Viktora Orbána. Informuje o tom agentura AFP.



Americké akcie zahájily týden poklesem. Dolar naopak na devizových trzích posílil. Děje se tak současně s tím, jak se výnos klíčových amerických dluhopisů pohybuje nejvýše od října 2023 a ceny ropy zůstávají výrazně nad 100 dolary za barel.



Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na pondělí při návratu z Irska. V neděli v Irsku řekl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinská armáda neútočila na ruské ropné cíle, protože to škodí celému světu. Mluvčí Kremlu Trumpova slova přivítal.



Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to v pondělí sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity.



Je to teprve pár dní, co americký prezident Donald Trump při návštěvě Irska podpořil jeho sjednocení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Nyní přišel další úder pro zastánce jednotného Spojeného království. Lídři Skotska, Walesu a Severního Irska v pondělí podepsali společnou deklaraci, v níž požadují právo rozhodovat o budoucnosti svých zemí.