Nechutný nátlak. Lukašenkův režim vyhrožuje ženám, že jim kvůli protestům vezme děti

Martin Novák Martin Novák
25. 9. 2020 6:46
Běloruský režim prezidenta Alexandra Lukašenka ve snaze potlačit a umlčet opozici vyhrožuje odpůrcům odebráním dětí.
Protesty v Bělorusku.
Protesty v Bělorusku. | Foto: Reuters

Úřad běloruského generálního prokurátora varoval, že nezletilé děti, které zadrží policisté na demonstracích, mohou být odebrány rodičům, protože je vystavili nebezpečí.

"Úkolem státu je chránit děti a rodiny. Běloruská vláda přijme kroky proti těm rodičům, které nerespektují zákon," uvedl v rozhovoru pro běloruskou televizi STV Alexej Podvojski z prokuratury.

Podle náměstka ministra školství Aljaksandra Kadlybaje se může jednat o případy, kdy bude dítě umístěno do náhradní péče, než se "zlepší situace v rodině".

Někteří představitelé opozice tvrdí, že jim úřady přímo  odebráním dětí a jejich umístěním do dětským domovů vyhrožovaly. Varují rodiče, že přezkoumají podmínky, za jakých jejich děti vyrůstají.

Vyhrožovala mi KGB

Dlouholetá opoziční aktivistka Olga Karačová uvádí, že jde o specifický nátlak, který režim používá vůči ženám. "Je to neuvěřitelná kampaň. Ženám, které otevřeně nesouhlasí s vládou, vyhrožují únosy dětí," říká. Kontrarozvědka KGB jí osobně vyhrožovala únosem syna.

V květnu policie zadržela jednoho z opozičních předáků Uladzimira Naumika a jeho ženě Vitalijii školka oznámil, že úřady začnou vyšetřovat, jak vychovává pětiletou dceru, která tuto školku navštěvuje.

V polovině září se odehrál incident v Minsku. Policie zadržela kvůli organizování protestů proti Lukašenkovi Jelenu Lazarčikovou a Sergeje Mackojta, kteří společně vychovávají svého syna. Toho policie předala do dětského domova. Před budovou se pak sešla skupina lidí, která proti tomu protestovala. Domov po několika dnech rodičům syna vrátil.

Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská už před volbami poslal své děti do Litvy. Po volbách ji příslušníci bezpečnostních složek donutili také odejít do Litvy s výhrůžkou, že buď opustí zemi, nebo budou její děti sirotci.

Zásahy na školách

Sám Lukašenko má tři syny, nejmladšímu Nikolajovi je patnáct let. Chodil na prestižní střední školu v Minsku, ale kvůli nepokojům v zemi do ni na začátku září už nenastoupil a začal navštěvovat školu v Moskvě. Podle běloruských nezávislých médií tam studuje pod změněnou identitou.

1. září, kdy začal nový školní rok, protestovali v Minsku a dalších městech skupiny středoškoláků. Maskované policisté proti nim tvrdě zasahovali, v některých případech i přímo v areálech škol.

Už v roce 2010 po prezidentských volbách se objevil poprvé případ, kdy režim hrozil odpůrcům odebráním dětí. Po volbách byl zatčen prezidentský kandidát Andrej Sannikau i jeho manželka, novinářka Irina Chalypová. Jejich synu Danielovi hrozili umístění do ústavu, nakonec se to nestalo, protože Sannikau souhlasil s návrhem, aby s celou rodinou Bělorusko opustil.

Později čelila podobným výhrůžkám novinářka nezávislého servetu Belsat Larisa Ščirjakovová. Policie jí tvrdila, že může přijít o svého desetiletého syna Svjatoslava. Oficiálně pak byla obviněna z "nelegální výroby a distribuce mediálních produktů."

Video: Sexuální násilí, bití a mučení. Jak běloruský režim útočí na ženy a děti

Sexuální násilí, bití a mučení. Běloruský režim útočí na protestující ženy. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden ve středu za diplomatické roztržky vyvolané novým bezpečnostním paktem s Austrálií telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie svého ambasadora minulý týden povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostního partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakci neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy