V sobotu pronesla projev, kterým podle zahraničních médií zahanbila světové lídry. Ti na konferenci COP24 dva týdny jednali, aby se shodli na uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, ze které nejsou zdaleka všichni nadšeni.
Greta se přitom dostala na titulní strany novin napříč Evropou už letos v září. Místo toho, aby chodila do školy, si každý pátek stoupla s transparentem před budovu parlamentu ve Stockholmu. A vyzývala k tomu i další studenty. Přidalo se na 20 tisíc dětí ve Velké Británii, Austrálii, Spojených státech, Belgii nebo v Japonsku. Ty všechny každý pátek vynechaly školu, aby protestovaly proti neschopnosti jejich vlád snížit emise.
Stávka za klimatické změny. Tak se jmenovala akce, která se od září mezi studenty rozšířila.
Když Greta dostala šanci promluvit v Katovicích před účastníky konference, upozornila, že tam není od toho, aby někoho prosila. "Nepřijela jsem sem prosit světové lídry, aby se začali starat. Ignorovali jste nás v minulosti a budete nás ignorovat i dál," prohlásila Thunbergová.
Loving this sign at the Melbourne #ClimateStrike pic.twitter.com/64FnzZqQjy
— Moira Cully 🏳️🌈 (@mkcully) November 29, 2018
Patnáctiletá studentka požaduje, aby nejen švédská vláda přijala radikální opatření na ochranu klimatu. Směrem k politikům nešetří kritikou. "Protože se naši vůdcové chovají jako děti, budeme to muset být my, kdo převezme zodpovědnost, kterou oni tak dlouho odmítali," řekla o víkendu.
Učili mě zhasínat, ale co z toho?
Ačkoliv sama tvrdí, že nestojí o to, být slavná a populární, podařilo se jí oslovit nejen vrstevníky, ale i politiky. Na konferenci v Katovicích se dokonce setkala s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. V sobotu pak Greta předstoupila se zmíněným několikaminutovým projevem před všechny zúčastněné státníky.
"Naučila jsem se, že nikdy nejste příliš malí na to, abyste mohli něco změnit," řekla na úvod.
A hned se do přítomných státníků pustila: "Nejste dost dospělí na to, abyste řekli, jak se věci mají. Dokonce i tohle břímě necháte na nás, na dětech. V roce 2078 oslavím 75. narozeniny. Pokud budu mít děti, možná, že ten den stráví se mnou. Možná se na vás budou ptát a možná se budou ptát, proč jste nic neudělali, když byl ještě stále čas jednat."
Greta se o klimatické změny začala zajímat už ve třetí třídě. "Vždycky jsem slýchala, jak bychom po sobě měli zhasínat, šetřit vodou a nevyhazovat jídlo," vysvětlovala v říjnu pro americký magazín The New Yorker. "Když jsem se zeptala proč, odpovídali mi, že kvůli změně klimatu. Přišlo mi to zvláštní. Pokud by lidé opravdu mohli změnit klima, všichni by o tom mluvili a nikdo by nemluvil o ničem jiném. Ale to se nedělo."
Své zapálení pro věc ona sama vysvětluje do určité míry i diagnózou, kterou trpí. Greta je autistka a podle ní jí to umožňuje se neobyčejně soustředit. "Můžu jednu stejnou věc dělat celé hodiny," řekla v rozhovoru.
Studiu klimatických změn se věnuje už šest let. Podle ní nedělá v boji proti globálnímu oteplování dost ani Švédsko, přestože to je jedna ze zemí, které mají nejprogresivnější zákony na snižování emisí.
Greta kritizuje, že ani švédská vláda nedokáže v plánování řešení klimatických změn dohlédnout dál než na rok 2050. "V té době nebudu mít v tom nejlepším případě ani polovinu života za sebou. Co bude pak?" ptá se.
Mluví za současnou generaci
Ve jménu záchrany budoucích generací se mladá studentka snaží dostat do popředí hlasy těch, kterých se budoucnost skutečně týká. Právě kvůli tomu si vysloužila tolik pozornosti.
"Už nám došly výmluvy a dochází nám i čas," apeluje. "Jestliže se pár dětí dostane na přední strany novin jen proto, že nechodí do školy, představte si, čeho bychom mohli všichni dokázat, pokud bychom doopravdy chtěli. Přišla jsem říct, že změna stejně přijde, ať se vám to líbí nebo ne," vzkázala státníkům.
Výsledkem konference v Katovicích byla pravidla uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období, respektive období let 1850 až 1900.
