


Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve svém sobotním projevu prohlásil, že se jednotky jeho země do bojových operací na Ukrajině nezapojí. Rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu s tím, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy. Jedním dechem však ujistil, že Minsk zůstává klíčovým partnerem Moskvy a v případě potřeby je připraven ji bránit.

„Máme jít bojovat na Ukrajinu kvůli cizím zájmům? Chceme tam být jen potravou pro děla? Ne, to nechceme,“ ohradil se Lukašenko během vystoupení v západoběloruském městě Grodno, které leží necelých dvacet kilometrů od polských hranic.
Jen krátce po svém nebývale ostrém vymezení vůči Moskvě však změnil tón a snažil se Kreml ujistit o své loajalitě. Zdůraznil, že rámec hluboké vojenské a obranné spolupráce mezi oběma státy zůstává beze změn. Zopakoval, že Bělorusko bylo a bude neochvějným spojencem Ruska, a dodal, že jeho země je připravena Rusko bránit, pokud si to situace vyžádá.
Během svého projevu se 71letý autoritář smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ cituje Lukašenka ukrajinský deník Kyiv Post.
Lukašenko s tímto vzkazem přišel v době obzvlášť napjatých vztahů mezi Běloruskem a Ukrajinou. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Ruska zatáhnout Bělorusko do bojů na ukrajinském území.
Situace se ještě vyostřila, když se Lukašenko koncem května dostal do ostré slovní výměny s ukrajinskými veliteli. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy běloruský režim varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na území Běloruska.
Lukašenko na to zareagoval neméně ostře a Brovdimu vzkázal, že Minsk zná přesné souřadnice „velmi vážného“ cíle poblíž svých hranic, přičemž ukrajinské vojáky označil za nevycvičenou „potravu pro děla“. Víkendovým projevem v Grodnu se tak Lukašenko zjevně pokouší napjatou situaci uklidnit.



Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy Kč) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Unijní exekutiva o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě.



Ruské strategické letectvo utrpělo další těžkou ránu. Ukrajinské drony zničily na základně Engels – 800 kilometrů od hranic – strategický bombardér Tu-95MS, který Rusko používá k odpalování raket na ukrajinská města. Exploze zcela utrhla ocasní část stroje. Letounů má Moskva jen omezené množství a Ukrajinci už zničili nebo poškodili zhruba čtvrtinu z nich. Od roku 1992 se přitom nevyrábí.



Teherán prosazuje válku i diplomacii na základě svých národních zájmů, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Dodal, že memorandum o porozumění podepsané mezi Teheránem a Washingtonem je zcela jednoznačné a USA neopravňuje nic k jeho porušení. Z poslední válečné eskalace Baghaí obvinil USA s tím, že Írán se bude bránit, dokud boje neustanou.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Teploty na požářišti výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně klesají. Vliv na to mělo i počasí v regionu v uplynulých dnech, které přineslo bouřky a přeháňky, řekla v pondělí mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Hasiči rozsáhlý požár likvidují 12. dnem. Jak dlouho ještě jejich zásah potrvá, nechtěla mluvčí předjímat.