Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve svém sobotním projevu prohlásil, že se jednotky jeho země do bojových operací na Ukrajině nezapojí. Rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu s tím, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy. Jedním dechem však ujistil, že Minsk zůstává klíčovým partnerem Moskvy a v případě potřeby je připraven ji bránit.
„Máme jít bojovat na Ukrajinu kvůli cizím zájmům? Chceme tam být jen potravou pro děla? Ne, to nechceme,“ ohradil se Lukašenko během vystoupení v západoběloruském městě Grodno, které leží necelých dvacet kilometrů od polských hranic.
Jen krátce po svém nebývale ostrém vymezení vůči Moskvě však změnil tón a snažil se Kreml ujistit o své loajalitě. Zdůraznil, že rámec hluboké vojenské a obranné spolupráce mezi oběma státy zůstává beze změn. Zopakoval, že Bělorusko bylo a bude neochvějným spojencem Ruska, a dodal, že jeho země je připravena Rusko bránit, pokud si to situace vyžádá.
Lukašenko mírní napjatou situaci
Během svého projevu se 71letý autoritář smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ cituje Lukašenka ukrajinský deník Kyiv Post.
Lukašenko s tímto vzkazem přišel v době obzvlášť napjatých vztahů mezi Běloruskem a Ukrajinou. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Ruska zatáhnout Bělorusko do bojů na ukrajinském území.
Situace se ještě vyostřila, když se Lukašenko koncem května dostal do ostré slovní výměny s ukrajinskými veliteli. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy běloruský režim varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na území Běloruska.
Lukašenko na to zareagoval neméně ostře a Brovdimu vzkázal, že Minsk zná přesné souřadnice „velmi vážného“ cíle poblíž svých hranic, přičemž ukrajinské vojáky označil za nevycvičenou „potravu pro děla“. Víkendovým projevem v Grodnu se tak Lukašenko zjevně pokouší napjatou situaci uklidnit.
Kreml převezl atomové zbraně do Běloruska. Minsk informaci doprovodil videem vojenských náklaďáků rozvážejících neurčitelný náklad na různé lokace po zemi.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Hvězda Bayernu vyděsila spoluhráče a fanoušky. Ve vedru na hřišti zkolabovala
Fanoušky Bayernu Mnichov v sobotu vyděsil kolaps Jamala Musialy v přípravném zápase. Třiadvacetiletý německý reprezentant se v závěru duelu s Lipskem náhle zhroutil na trávník a zůstal bez hnutí ležet.
Při nehodě autobusu v Maďarsku zahynulo 12 Poláků. Řidič nejspíš usnul za volantem
Dvanáct lidí přišlo o život při noční nehodě polského autobusu na dálnici v Maďarsku. Na síti Facebook to v neděli uvedl předseda maďarské vlády Péter Magyar. Policie předpokládá, že nehodu způsobil řidič, který usnul za volantem. Podle polských úřadů vezl autobus polské občany z pouti v bosenském Medjugorje.
V Belgii stále zuří jeden z nejhorších lesních požárů. Spálil už téměř 3000 hektarů půdy
Belgie třetím dnem bojuje s jedním z nejhorších lesních požárů ve své historii. Živel v těžko přístupné přírodní rezervaci na východě země již spálil téměř tři tisíce hektarů půdy. V neděli o tom informovaly tiskové agentury. Belgie spoléhá na letecké posily z několika zemí, včetně Česka, které v sobotu přislíbila Evropská unie.
ŽIVĚ Spojené arabské emiráty obvinily Írán z útoku na dva tankery státní ropné společnosti
Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.
Německé firmy snížily investice v USA o dvě třetiny. Mohou za to i Trumpova cla
Německé společnosti snížily v prvním pololetí přímé investice ve Spojených státech meziročně téměř o dvě třetiny na 4,3 miliardy eur (104,1 miliardy korun), což je tříleté minimum. S odkazem na výpočty Institutu německého hospodářství to v neděli uvedla agentura Reuters. Jedním z důvodů je politika – administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedla cla na řadu zemí, včetně evropských.