


Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve svém sobotním projevu prohlásil, že se jednotky jeho země do bojových operací na Ukrajině nezapojí. Rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu s tím, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy. Jedním dechem však ujistil, že Minsk zůstává klíčovým partnerem Moskvy a v případě potřeby je připraven ji bránit.

„Máme jít bojovat na Ukrajinu kvůli cizím zájmům? Chceme tam být jen potravou pro děla? Ne, to nechceme,“ ohradil se Lukašenko během vystoupení v západoběloruském městě Grodno, které leží necelých dvacet kilometrů od polských hranic.
Jen krátce po svém nebývale ostrém vymezení vůči Moskvě však změnil tón a snažil se Kreml ujistit o své loajalitě. Zdůraznil, že rámec hluboké vojenské a obranné spolupráce mezi oběma státy zůstává beze změn. Zopakoval, že Bělorusko bylo a bude neochvějným spojencem Ruska, a dodal, že jeho země je připravena Rusko bránit, pokud si to situace vyžádá.
Během svého projevu se 71letý autoritář smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ cituje Lukašenka ukrajinský deník Kyiv Post.
Lukašenko s tímto vzkazem přišel v době obzvlášť napjatých vztahů mezi Běloruskem a Ukrajinou. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Ruska zatáhnout Bělorusko do bojů na ukrajinském území.
Situace se ještě vyostřila, když se Lukašenko koncem května dostal do ostré slovní výměny s ukrajinskými veliteli. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy běloruský režim varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na území Běloruska.
Lukašenko na to zareagoval neméně ostře a Brovdimu vzkázal, že Minsk zná přesné souřadnice „velmi vážného“ cíle poblíž svých hranic, přičemž ukrajinské vojáky označil za nevycvičenou „potravu pro děla“. Víkendovým projevem v Grodnu se tak Lukašenko zjevně pokouší napjatou situaci uklidnit.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.