


Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve svém sobotním projevu prohlásil, že se jednotky jeho země do bojových operací na Ukrajině nezapojí. Rázně odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu s tím, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy. Jedním dechem však ujistil, že Minsk zůstává klíčovým partnerem Moskvy a v případě potřeby je připraven ji bránit.

„Máme jít bojovat na Ukrajinu kvůli cizím zájmům? Chceme tam být jen potravou pro děla? Ne, to nechceme,“ ohradil se Lukašenko během vystoupení v západoběloruském městě Grodno, které leží necelých dvacet kilometrů od polských hranic.
Jen krátce po svém nebývale ostrém vymezení vůči Moskvě však změnil tón a snažil se Kreml ujistit o své loajalitě. Zdůraznil, že rámec hluboké vojenské a obranné spolupráce mezi oběma státy zůstává beze změn. Zopakoval, že Bělorusko bylo a bude neochvějným spojencem Ruska, a dodal, že jeho země je připravena Rusko bránit, pokud si to situace vyžádá.
Během svého projevu se 71letý autoritář smířlivým tónem obrátil také na vlády a obyvatele sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit,“ cituje Lukašenka ukrajinský deník Kyiv Post.
Lukašenko s tímto vzkazem přišel v době obzvlášť napjatých vztahů mezi Běloruskem a Ukrajinou. Ukrajinská strana totiž v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Ruska zatáhnout Bělorusko do bojů na ukrajinském území.
Situace se ještě vyostřila, když se Lukašenko koncem května dostal do ostré slovní výměny s ukrajinskými veliteli. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy běloruský režim varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na území Běloruska.
Lukašenko na to zareagoval neméně ostře a Brovdimu vzkázal, že Minsk zná přesné souřadnice „velmi vážného“ cíle poblíž svých hranic, přičemž ukrajinské vojáky označil za nevycvičenou „potravu pro děla“. Víkendovým projevem v Grodnu se tak Lukašenko zjevně pokouší napjatou situaci uklidnit.



Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.



Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.



Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.



Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.


