Nečekaný vítěz íránské války. Chaos otevírá Putinovi cestu ke dvěma klíčovým cílům

Pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem může mít nečekaného vítěze. Rostoucí ceny ropy a výpadky dodávek z Blízkého východu totiž posilují ekonomickou i geopolitickou pozici Ruska.

Podle agentury Bloomberg otevírá pokračující konflikt na Blízkém východě Kremlu příležitost dosáhnout dvou klíčových cílů: vyjednat výhodnější podmínky ve válce na Ukrajině a zároveň oslabit vztahy mezi Spojenými státy a Evropou. Deník Financial Times dokonce označil Rusko za největšího ekonomického vítěze íránské války.

Ropná krize hraje Moskvě do karet

Jedním z hlavních důvodů jsou rostoucí ceny ropy a plynu po narušení dopravy v Hormuzském průlivu. Rusku tak přinášejí výrazné dodatečné příjmy, které může využít k financování války na Ukrajině.

Podle Financial Times už ruský rozpočet získal zhruba 1,3 až 1,9 miliardy dolarů navíc na daních z vývozu ropy. Spojené státy zároveň částečně zmírnily sankční tlak na ruský ropný export a přestaly tlačit na Indii, aby ruskou ropu nenakupovala. Do oblasti Indického oceánu tak začalo mířit výrazně více tankerů s ruskou surovinou.

Ještě nedávno se přitom Moskva potýkala s poklesem cen ropy a ztrátou velké části prodejů do Indie, především kvůli tlaku ze strany Washingtonu. Současná krize jí navíc dává příležitost posílit svůj vliv na energetických trzích na úkor států Perského zálivu, jejichž export konflikt výrazně komplikuje.

Analytici zároveň upozorňují, že pokud by krize trvala déle, Rusko má možnost zvýšit těžbu ropy. V současnosti totiž produkuje asi o 300 tisíc barelů denně méně, než kolik mu umožňuje kvóta v rámci dohody OPEC+.

Putinova geopolitická příležitost

Blízkovýchodní konflikt může mít dopady i na obranyschopnost Ukrajiny. Státy Perského zálivu při obraně proti íránským útokům spotřebovávají velké množství raket protivzdušné obrany a americká administrativa se plně soustředí především na nový konflikt. Pokud by válka trvala delší dobu, mohlo by být pro Kyjev stále obtížnější získávat zbraně potřebné k obraně proti ruské invazi.

Současná krize zároveň podle Bloombergu dává Putinovi možnost otestovat, do jaké míry Evropa skutečně odmítá ruské energetické suroviny. Někteří představitelé EU se obávají, že tlak způsobený drahými palivy může prohloubit rozpory mezi členskými státy a dát Moskvě novou páku k oslabení evropské podpory Ukrajiny.

Ve středu se navíc ruský vyslanec Kirill Dmitrijev setkal na Floridě s představiteli administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby jednali o energetické krizi a o „slibných projektech“ hospodářské spolupráce mezi USA a Ruskem. V Evropě to vyvolává obavy, zda bude Washington i nadále ochoten podporovat spojence v NATO proti ruské agresi.

Rusko přitom v posledních letech utrpělo několik geopolitických ztrát. Režimy jeho spojenců v Sýrii i ve Venezuele padly a ruské armádě se už pátým rokem nedaří ani za cenu vysokých ztrát dobýt na Ukrajině významnější území. Současná krize tak může být pro Kreml vítanou příležitostí, jak svou pozici znovu posílit.