


Už 18. a 19. listopadu se může uskutečnit historicky první společný summit prezidentů USA, Ruska a Číny. Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching by mohli v čínském Šen-čenu jednat především o jaderných zbraních. Dojít ale může i na Ukrajinu. V takovém případě by to ale bylo jednání bez Kyjeva i Evropy. Kritici mluví o „nové Jaltě“.

Informaci jako první potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prozradil, že již probíhají přípravy možného trilaterálního jednání. Podle listu Wall Street Journal navrhl schůzku ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém hovoru se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem na počátku října, když spolu oba lídři domlouvali tzv. dieselovou dohodu o prodeji ruské ropy do USA.
Schůzku Putin-Si-Trump už oficiálně potvrdilo i čínské ministerstvo, ačkoli zprvu na otázky ohledně možného summitu odpovídalo spíše vyhýbavě. „Čína komunikuje s příslušnými stranami o setkání hlav států Číny, Ruska a USA,“ uvedla v reakci na novinářskou otázku mluvčí resortu čínské diplomacie Mao Ning.
Šlo by tak o vůbec první trojstranný summit prezidentů těchto tří zemí, které jsou současně jadernými velmocemi.
Pouze americká strana zatím setkání ještě nepotvrdila. Donald Trump nicméně dal už několikrát najevo, že si řešení mezinárodních problémů představuje jako jakýsi „koncert velmocí“. A americký ministr zahraničí Marco Rubio také naznačil, že se jedná o možné schůzce na okraj zasedání APEC, kam se Trump chystá vycestovat.
Mluvit by se mohlo mimo jiné i o válce na Ukrajině. Zdroj obeznámený s postoji Pekingu nicméně pro Financial Times uvedl, že Čína se nechce stát hlavním prostředníkem mírových jednání. Raději by podpořila dohodu až ve chvíli, kdy bude její uzavření na dosah.
Vedle Ukrajiny by se hlavním tématem jednání mohla stát kontrola jaderného zbrojení. Letos v únoru totiž vypršela platnost smlouvy New START - poslední dohody, která právně omezovala počet rozmístěných strategických jaderných zbraní Spojených států a Ruska.
Smlouva stanovovala limit 1550 rozmístěných strategických jaderných hlavic a nejvýše 700 rozmístěných mezikontinentálních raket, balistických raket na ponorkách a strategických bombardérů pro každou ze smluvních stran.
Po jejím vypršení již Washington a Moskva nejsou těmito limity právně vázány. Rusko sice nabídlo jejich dobrovolné dodržování, ale bez nové dohody a kontrolních mechanismů nelze plnění spolehlivě ověřovat.
Podle nejnovější zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) disponovalo Rusko na začátku letošního roku přibližně 4400 jadernými hlavicemi a Spojené státy zhruba 3700. Čína měla přibližně 620 hlavic.
Nejrychleji na světě však roste čínský jaderný arzenál. Zatímco v roce 2018 Peking disponoval podle SIPRI přibližně 280 hlavicemi, nyní se jejich počet více než zdvojnásobil.
Americký Pentagon odhaduje, že do roku 2030 by Čína mohla překročit hranici 1000 hlavic. Starší americká prognóza z roku 2022 dokonce počítala s možností 1500 hlavic do roku 2035. Odborníci z Bulletin of the Atomic Scientists však upozorňují, že jde o nejistý scénář závislý na budoucím tempu výroby a výstavbě raketových sil.
Peking totiž neinvestuje pouze do samotných jaderných hlavic, ale také do prostředků jejich dopravy na cíl. Podle letošní analýzy Federation of American Scientists vybudovala Čína přibližně 350 nových raketových sil pro mezikontinentální balistické střely.
Současně Čína rozšiřuje i mobilní raketové jednotky a modernizuje flotilu jaderných ponorek. Nové mezikontinentální rakety a ponorkové střely JL-3 mají posílit schopnost Číny provést odvetný jaderný úder i po případném napadení vlastního území.
Ve zbrojení však pokračuje také Rusko. Moskva modernizuje své strategické raketové síly a vyvíjí nové nosiče jaderných zbraní, včetně těžké mezikontinentální balistické rakety RS-28 Sarmat, která má nahradit sovětské střely R-36M. Program však provázejí technické problémy a opakovaná zpoždění.
Rusko přesto letos oznámilo úspěšnou zkoušku Sarmatu a plánuje jeho zavedení do výzbroje. Spojené státy současně modernizují vlastní jadernou triádu, tedy pozemní rakety, strategické bombardéry a raketové ponorky.
Právě rozdílná velikost jaderných arzenálů ale zřejmě představuje překážku případné trojstranné dohody. Čína dlouhodobě odmítá účast na odzbrojovacích jednáních s Washingtonem a Moskvou s argumentem, že její jaderné síly jsou stále několikanásobně menší. Podle Pekingu by měly nejprve výrazně snížit své zásoby Spojené státy a Rusko, které společně vlastní naprostou většinu světových jaderných zbraní.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Podpora občanských demokratů v průzkumech už několik měsíců setrvale klesá, což logicky vyvolává pnutí uvnitř strany. V pátek to bude řešit vedení strany. Svízel ODS ovšem nespočívá v jejím předsedovi, má hlubší kořeny a její řešení tudíž nepřinese případná obměna vedení strany, hodnotí pro Aktuálně.cz politologové.



Věřili byste tomu? Jen malý kousek od Bílého domu roste stavba, která ho převyšuje. V redakci Aktuálně.cz jsme se naučili, že zprávy ze světa Donalda Trumpa se skutečně dějí, ačkoliv se to na první pohled zdá nepravděpodobné. Nejen o tom ve výběru šéfredaktora.



Berlín plánuje vybudovat nejsilnější armádu v Evropě a výrazně rozšířit také počet žen v uniformě. Právě v době, kdy se snaží přilákat nové rekruty, ale bundeswehr zasáhla studie odhalující rozsáhlé sexuální obtěžování či jiné nevhodné chování. Zkušenost s ním mají podle průzkumu čtyři z deseti vojaček a dva z deseti vojáků. Většina incidentů navíc zůstává nenahlášená. Ministerstvo slibuje změny.



Na první pohled připomíná obyčejný kus vesmírné skály. Jenže asteroid 1998 KY26 se pohybuje způsobem, který vědcům už léta nedává spát. Jedno z hlavních vysvětlení jeho neobvyklého zrychlení nyní narazilo na zásadní problém. Nová studie naznačuje, že uvnitř tělesa nemůže dlouhodobě přežívat látka, která by jeho pohyb objasnila. Odpověď možná přinese japonská sonda, která už k objektu míří.


