Praha - Vláda premiéra Petra Nečase se rozhodla zavést mírnou daňovou progresi pro příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně.
Každý, kdo vydělává 110 tisíc korun, tak kvůli tomu zaplatí na daních každý měsíc o 700 korun více.
A ten, kdo si měsíčně přijde na 200 tisíc, přispěje v rámci "solidárního příspěvku" do státní pokladny 7000 Kč.
Západ progresi akceptuje
Česko tak jen mírně vybočí z bloku postkomunistických zemí, v nichž je zavedena rovná daň. Ta bude v ČR napříště činit dvacet procent hrubé mzdy.
V klasických demokraciích západní Evropy je zato zcela běžné (a drtivou většinou populace akceptované) progresivní zdanění.
Například v Německu činí u příjmů nad 4400 eur měsíčně 42 procent. Průměrná mzda je přitom 4100 eur (101 768 Kč), byť se do ní nezapočítávají částečné či zkrácené úvazky.
Po zahrnutí všech osob starších osmnácti let, včetně pracujících studentů a důchodců, se pak průměrná mzda v Německu pohybuje na úrovni 2700 eur.
Vede Švédsko
O něco "měkčí" zdanění vysokopříjmových osob existuje ve Francii. Výdělky nad 5815 eur měsíčně jsou daněny 40 procenty. Průměrná mzda ve Francii je přitom udávána částkou 2068 eur. Pod prahem chudoby naopak žije ten, kdo vydělává méně než 954 eur.
Nejtvrdší zdanění bohatých v Evropě má Švédsko. Nejvyšší příjmy jsou daněny 57 procenty. Vysokou daň - na úrovni 28,9 procenta - ale odvádějí také ti méně majetní. Průměrná hrubá mzda ve Švédsku je dnes přibližně stejná jako ve Spolkové republice.
Vysoké progresivní zdanění zavedly na konci druhé světové války USA: pro lidi s příjmem odpovídajícím dnešním 2,5 milionu dolarů ročně činilo 94 procent. Ještě v roce 1963 bylo zdanění extrémních výdělků devadesátiprocentní. Bylo namířeno proti spekulantům na burzách cenných papírů.
Dnes se ve Spojených státech daní příjmy nad 388 000 dolarů ročně (32 333 USD měsíčně) pětatřiceti procenty. Ten, kdo vydělává za rok 35 tisíc dolarů, odvede státu čtvrtinu této částky. Střední výši mzdy, tzv. medián, pro osoby starší 25 let udává Národní statistický úřad jako 39 tisíc dolarů ročně.
