Nečasovo progresivní zdanění? Do západní Evropy daleko

Radim Klekner Radim Klekner
12. 4. 2012 14:54
V celé západní Evropě je běžné 40procentní zdanění bohatých
Euro. Ilustrační foto
Euro. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Vláda premiéra Petra Nečase se rozhodla zavést mírnou daňovou progresi pro příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně.

Každý, kdo vydělává 110 tisíc korun, tak kvůli tomu zaplatí na daních každý měsíc o 700 korun více.

A ten, kdo si měsíčně přijde na 200 tisíc, přispěje v rámci "solidárního příspěvku" do státní pokladny 7000 Kč.

Západ progresi akceptuje

Česko tak jen mírně vybočí z bloku postkomunistických zemí, v nichž je zavedena rovná daň. Ta bude v ČR napříště činit dvacet procent hrubé mzdy.

V klasických demokraciích západní Evropy je zato zcela běžné (a drtivou většinou populace akceptované) progresivní zdanění.

Například v Německu činí u příjmů nad 4400 eur měsíčně 42 procent. Průměrná mzda je přitom 4100 eur (101 768 Kč), byť se do ní nezapočítávají částečné či zkrácené úvazky.

Po zahrnutí všech osob starších osmnácti let, včetně pracujících studentů a důchodců, se pak průměrná mzda v Německu pohybuje na úrovni 2700 eur.

Vede Švédsko

O něco "měkčí" zdanění vysokopříjmových osob existuje ve Francii. Výdělky nad 5815 eur měsíčně jsou daněny 40 procenty. Průměrná mzda ve Francii je přitom udávána částkou 2068 eur. Pod prahem chudoby naopak žije ten, kdo vydělává méně než 954 eur.

Nejtvrdší zdanění bohatých v Evropě má Švédsko. Nejvyšší příjmy jsou daněny 57 procenty. Vysokou daň - na úrovni 28,9 procenta - ale odvádějí také ti méně majetní. Průměrná hrubá mzda ve Švédsku je dnes přibližně stejná jako ve Spolkové republice.

Vysoké progresivní zdanění zavedly na konci druhé světové války USA: pro lidi s příjmem odpovídajícím dnešním 2,5 milionu dolarů ročně činilo 94 procent. Ještě v roce 1963 bylo zdanění extrémních výdělků devadesátiprocentní. Bylo namířeno proti spekulantům na burzách cenných papírů.

Dnes se ve Spojených státech daní příjmy nad 388 000 dolarů ročně (32 333 USD měsíčně) pětatřiceti procenty. Ten, kdo vydělává za rok 35 tisíc dolarů, odvede státu čtvrtinu této částky. Střední výši mzdy, tzv. medián, pro osoby starší 25 let udává Národní statistický úřad jako 39 tisíc dolarů ročně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

PPF prodala sto procent akcií v Telenor Montenegro maďarské skupině

Společnost PPF Telecom Group prodala 100 procent akcií operátora Telenor Montenegro maďarské 4iG. Dokončení prodeje podléhá schválení regulátora v Černé Hoře a jeho vypořádání se očekává do konce letošního roku. PPF to ve středu uvedla v tiskové zprávě. Obě strany se dohodly, že cenu nezveřejní.

"Naše obchodní strategie je zaměřená na trhy s významným růstovým potenciálem a s určitou vahou v rámci našeho portfolia. Rozhodli jsme se proto Telenor Černá Hora prodat, a to společnosti, která má dlouhodobý zájem mobilního operátora dále rozvíjet,“ uvedl výkonný ředitel PPF Telecom Group Marek Sláčík.

Telenor Montenegro má 333 000 předplatitelů a loni dosáhl tržeb 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč). Loni představoval trh v Černé Hoře 1,1 procenta provozního zisku PPF Telecom Group.

Jednou z hlavních konkurenčních výhod Telenoru Černá Hora jsou podle Sláčíka jeho zaměstnanci. Lokálnímu týmu se daří držet operátora na prvním místě podle objemu tržeb. Telenor také provozuje mobilní síť, která byla v nezávislém měření vyhodnocena jako nejlepší v Černé Hoře.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Evropská komise navrhla, aby banky od roku 2025 začaly mírně zvyšovat kapitál

Banky v zemích Evropské unie budou muset do roku 2030 zvýšit svůj kapitál v průměru o zhruba osm procent, což by se mělo v praxi týkat zejména desetiny největších bank. Vyplývá to z návrhu nových kapitálových požadavků na fungování bankovního trhu, který ve středu představila Evropská komise. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) podle komise vyčíslil celkové zvýšení kapitálu do konce dekády na nejvýše 27 miliard eur (695 miliard Kč), což je zhruba polovina částky, kterou odhadoval ještě loni.

Brusel přichází s novými požadavky v rámci mezinárodní dohody o regulaci finančního sektoru Basel III. Tu uzavřela skupina ekonomicky vyspělých zemí světa po finanční krizi z roku 2008 s cílem zabránit jejímu opakování.

Zdroj: ČTK
Další zprávy