Nebyl jsem připraven na válku, přiznal teď Bush

Roman Gazdík
2. 12. 2008 11:20
Kauzy údajných iráckých zbraní hromadného ničení prý lituje
První a poslední prezident jménem George v Bílém domě: Washington a Bush.
První a poslední prezident jménem George v Bílém domě: Washington a Bush. | Foto: Reuters

Camp David - Odcházející americký prezident George Bush prý nebyl připraven na to vést válku a lituje fiaska okolo neexistence iráckých zbraní hromadného ničení. Zda by však i dnes zaútočil znovu na Irák, odmítá spekulovat.

"Myslím si, že jsem nebyl připraven na válku," prohlásil Bush v bilancujícím interview pro televizi ABC. "Jinými slovy, neříkal jsem v kampani: prosím volte mě, budu schopen zvládnout útok. Jinými slovy, nepředvídal jsem válku."

Prezident, který předá moc 20. ledna demokratu Baracku Obamovi, prý vůbec nejvíce lituje kauzy okolo iráckých zbraní hromadného ničení.

Saddámovy zbraně

"Nejvíce během svého prezidentského úřadu lituji selhání tajných služeb ohledně Iráku," prohlásil Bush.

Saddám Husajn během svého procesu
Saddám Husajn během svého procesu | Foto: Reuters

"Hodně lidí dalo v sázku svou reputaci a řeklo, že zbraně hromadného ničení jsou důvodem svrhnutí Saddáma Husajna. Nebyli to pouze lidé v mé administrativě. Hodně členů Kongresu, ještě před mým příchodem do Washingtonu DC, během debaty o Iráku, hodně lídrů na celém světě mělo k dispozici stejné informace výzvědných služeb."

"Asi bych si přál, aby informace tajných služeb byly jiné," prohlásil prezident, který však odmítl spekulovat, zda by na Irák zaútočil, i kdyby věděl, že Husajn zbraně hromadného ničení nemá.

"To je opakování něčeho, co nemohu udělat," odpověděl na otázku novináře ABC Charlieho Gibsona.

Bush však zamlčel politický tlak, který sehrál při rozhodnutí zaútočit na Irák rozhodující roli.

Politika versus tajné služby

Během druhé poloviny roku 2002 a na počátku roku 2003 Bushova administrativa soustavně informovala o existenci iráckých zbraní hromadného ničení, které byly hlavním oficiálním důvodem pro pozdější svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Vojáci hlídají cestu, po které proudí poutníci do Bagdádu. Kvůli pondělním atentátům na věřící bylo zpřísněno prohledávání putujících šiítů a byl vyhlášen zákaz používání vozidel.
Vojáci hlídají cestu, po které proudí poutníci do Bagdádu. Kvůli pondělním atentátům na věřící bylo zpřísněno prohledávání putujících šiítů a byl vyhlášen zákaz používání vozidel. | Foto: Reuters

Informace tajných služeb však nebyly jednoznačné. Například 18. září oznámil Bushovi tehdejší ředitel CIA George Tennet, že Saddám Husajn zbraně hromadného ničení pravděpodobně nemá.

O silném politickém tlaku se hovořilo na tajném setkání britské vlády a bezpečnostních expertů v červenci 2002.

"Bush chtěl vojenskou akcí svrhnout Saddáma Husajna... informace výzvědných služeb a fakta byla politicky upravována," informoval dle zápisu publikovaném listem Sunday Times na schůzce tehdejší šéf britské rozvědky MI6 Richard Dearlove.

Dalším z důvodů útoku na Irák bylo obvinění Saddáma Husajna z kontaktů na teroristickou síť Al-Káida. I to se však ukázalo jako nepravdivé.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy