


Italská premiérka Giorgia Meloniová kvůli kritické migrační situaci ve španělské Ceutě vyzvala k dočasnému pozastavení schengenského prostoru pro Španělsko. Šéf italské diplomacie Antonio Tajani z krize přímo obvinil španělského premiéra Pedra Sáncheze a jeho migrační politiku. Madrid si již v reakci na ostré výroky z Říma předvolal italského velvyslance.
Reakce z Říma přišla krátce poté, co se v médiích a na sociálních sítích začala šířit videa zachycující tisíce migrantů, kteří po moři i po souši pronikají do severoafrické španělské enklávy. Podle odhadů španělského ministerstva vnitra překročilo hranici během jediného dne přibližně 49 tisíc lidí.
„Záběry z Ceuty jsou šokující a znovu ukazují, že nekontrolovaná nelegální migrace představuje pro bezpečnost evropských hranic reálnou hrozbu,“ napsala Meloniová na síti X.
Dodala, že po jednání s ministrem vnitra Matteem Piantedosim je Itálie připravena přijmout mimořádná opatření. „Nebudeme nečinně přihlížet. Vytvoříme tlak na ochranu hranic a jsme připraveni dočasně pozastavit Schengen se Španělskem. V otázce nelegální migrace neustoupíme ani o píď,“ zdůraznila.
K Itálii se v pátek připojili také členové finské vlády. Ministryně vnitra Mari Rantanenová a ministryně financí Riikka Purraová ze strany Praví Finové podpořily návrh na dočasné pozastavení Schengenu pro Španělsko s tím, že země, která nedokáže chránit vnější hranici Evropské unie, by neměla zůstat součástí bezhraničního prostoru.
Tvrdší postup vůči Madridu požaduje také Dánsko. Ministr pro imigraci a integraci Morten Bødskov vyzval španělskou vládu k posílení ochrany vnějších hranic a zdůraznil, že fungování schengenského prostoru je podmíněno jejich důsledným zabezpečením.
Ke kritice se přidalo i Švédsko, které vyzvalo španělskou vládu k důslednější ochraně vnější hranice Evropské unie. Podle Stockholmu představuje současná situace zkoušku pro fungování schengenského prostoru.
Výroky italské premiérky silně rezonují i mezi českými politiky. Europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář označil situaci v Ceutě za důsledek migrační politiky španělské vlády a uvedl, že dočasné vyloučení Španělska ze schengenského prostoru je „nezbytnou fackou“ pro kabinet premiéra Pedra Sáncheze.
Petr Kolář, bývalý diplomat a poradce prezidenta Petra Pavla, označil návrh na pozastavení Schengenu se Španělskem za „správnou reakci“.
Poslanec STAN Matěj Hlavatý uvedl, že nelegální migrace představuje reálný problém a že pokud Španělsko nebude schopné dlouhodobě chránit vnější hranici Evropské unie, může tím ohrozit fungování Schengenu.
Z italských vládních představitelů proti Španělsku nejostřeji vystoupil šéf diplomacie Antonio Tajani. Ten za situaci v Ceutě přímo obvinil španělského premiéra Pedra Sánchéze a jeho migrační politiku, v jejímž rámci chce vláda legalizovat pobyt statisíců migrantů žijících v zemi bez povolení.
Tajani tento přístup označil za „hluboce chybný“ a prohlásil, že vytváří pobídku pro obchodování s lidmi.
Španělský ministr zahraničí José Manuel si následně kvůli Tajaniho výrokům předvolal italského velvyslance, což je v diplomacii považováno za jeden z nejsilnějších protestních kroků.
„Takové výroky se nehodí pro ministra zahraničí partnerské a přátelské země. Od Itálie očekáváme evropskou solidaritu, nikoliv stranickou demagogii,“ uvedl Albares.
Ceuta spolu se sousední Melillou představuje jedinou pozemní hranici Evropské unie s Afrikou. Španělská enkláva na severním pobřeží Maroka se proto opakovaně stává cílem hromadných pokusů o nelegální překročení hranice.
Současná migrační vlna je však podle španělských úřadů mimořádná. Přestože Maroko posílilo ostrahu části hranice, pokusy o její překročení pokračují i v pátek. Na místo má zamířit také španělský premiér Pedro Sánchez.

Ceuta podobnou situaci zažila už v roce 2021, kdy během dvou dnů dorazilo do města kolem 10 tisíc migrantů. Madrid tehdy obvinil Maroko, že záměrně uvolnilo kontrolu hranice, aby vyvinulo tlak na Španělsko kvůli sporu o Západní Saharu.
V samotné Ceutě žije přibližně 80 tisíc obyvatel. Se zbytkem Španělska je spojená pouze letecky a po moři.