Soul/Pchjongjang - Do demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou nevstoupila lidská noha už desítky let. Je to země nikoho, smutná připomínka války, která rozdělila Korejský poloostrov. Zcela opuštěné ale toto místo není. Skrývá se zde několik druhů vzácných živočichů a rostlin, které se jinde vyskytují jen zřídka.
Ať už jde o asijské medvědy, nebo tygry ussurijské, je to pro ně jedno z posledních bezpečných míst na Zemi.
Konečný mír mezi Korejemi, otevření hranic a zrušení demilitarizované zóny, které jsou snem mnoha Korejců, tak mohou mít i negativní dopad. Mohly by zničit mnoho jedinečných ekosystémů.
The Korean DMZ is an accidental #wildlife refuge, home to endangered cranes, musk deer, Asiatic black bears & hundreds of other species. https://t.co/S50kESGgjQ #nature
— Jackie Cangro (@JackieCangro) February 13, 2018
Za Společnou bezpečnostní oblastí (Joint Security Area), kterou hojně navštěvují turisté, leží mezi Korejemi asi 250 kilometrů dlouhý a čtyři kilometry široký pás nedotčené přírody. Vzácné stěhovavé ptáky, ohrožené šelmy a stovky druhů rostlin "hlídá" z každé strany plot s ostnatým drátem a tisíce vojáků.
Podle jihokorejského ministerstva životního prostředí žije v oblasti 5097 druhů živočichů a rostlin, z nichž 106 je buď ohrožených, nebo chráněných. Obývají krajinu, která z hor přechází až do nížin a mokřadů, jež před korejskou válkou využívali zemědělci.
Kolik druhů živočichů v demilitarizované zóně doopravdy žije, je ale komplikované zjistit. Vědci kvůli špatné přístupnosti jen odhadují populace jednotlivých zvířat. S jistotou zaznamenali dvě z nejvíce ohrožených kočkovitých šelem - levharta mandžuského a tygra ussurijského. Není však jisté, jestli tam žijí trvale.
Mnoho zvířat navíc do oblasti přichází hledat útočiště. Každý rok přilétají tisíce stěhovavých ptáků, včetně vzácných druhů jeřábů. V okolních lesích žijí ohrožení medvědi ušatí nebo goralové.
Jak však připomíná britský deník The Guardian, demilitarizované pásmo je ojedinělou oblastí panenské přírody na Korejském poloostrově, na kterém posledních sto let neustále probíhá nějaký druh konfliktu.
Životní prostředí na poloostrově například poznamenaly boje o nerostné bohatství na počátku minulého století. Těžba během japonské okupace vedla k masivnímu odlesňování a znečišťování.
A v neposlední řadě oblast doplácí i na korejskou válku z poloviny 20. století. Právě od jejího konce v roce 1953 nicméně vzkvétá prostor kolem 38. rovnoběžky, která tvoří mezinárodně uznanou hranici rozdělující obě Koreje.
Aby jedinečnému ekosystému neuškodilo sjednocení Korejí a otevření hranic, nabízí se podle britského listu jedno řešení. Vytvořit chráněné oblasti kolem hranice a zapsat lokalitu na seznam světového dědictví UNESCO. Ostatně jihokorejská vláda podél své strany hranice už v 70. letech vymezila část území, které označila za národní památník. Žijí zde ohrožené druhy jeřábů, kteří ve východní Asii představují symbol štěstí a věrnosti.
