NDR začala pro Západ existovat před pětatřiceti lety

Blahoslav Hruška
9. 2. 2008 15:05
Londýn a Paříž tehdy poslaly do země své diplomaty
Foto: Aktuálně.cz

Berlín - Kdy vznikla NDR? Podle učebnic v říjnu 1949. Pro Západ ale někdejší "demokratické Německo" začalo existovat až mnohem později - přesně před 35 lety.

Teprve 9. února 1973 totiž Velká Británie a Francie oficiálně navázaly diplomatické styky s Východním Berlínem.

Oteplení v éře studené války, kdy se obě Německa vzájemně blokovala, nastalo až s novou východní politikou západoněmeckého ministra zahraničí a později kancléře Willyho Brandta.

Bonn i Východní Berlín začátkem 70. let místo vzájemného obviňování začaly praktikovat reálnou politiku statu quo a vzájemně se vzdaly myšlenky, že právě jen "jejich" Německo je to pravé.

Doba tání se odrazila především v diplomacii - obě Německa se stala členem OSN. V prosinci 1973 západní Německo uznalo i tehdejší Československo a kromě vojenské mise v Západním Berlíně tak začalo fungovat i řádné československé velvyslanectví v Bonnu.

Brežněv s Honeckerem na poštovní známce. Bez souhlasu Moskvy by pochopitelně uvolnění nikdy nenastalo.
Brežněv s Honeckerem na poštovní známce. Bez souhlasu Moskvy by pochopitelně uvolnění nikdy nenastalo. | Foto: Aktuálně.cz

"Demokracie v homeopatických dávkách", jak Brandt definoval novou politiku vůči východnímu bloku, přinesla ale uvolnění i obyčejným Němcům na východě.

Honecker povolil poslouchat západ

V roce 1973 například východoněmečtí komunisté přestali oficiálně rušit vysílání západoněmecké televize a rádia.

"Západní masmédia... si u nás podle libosti může každý zapnout a vypnout," komentoval úkrok stranou tehdejší první tajemník Jednotné socialistické strany Německa (SED) Erich Honecker.

O Honeckerovi bylo ostatně známo, že "kapitalistickou cizinu" ladil pravidelně.

Když mohl v roce 1983 Udo Lindenberg vystoupit v Paláci republiky, neváhal o něm zazpívat: "Jsi vlastně taky rocker, taky si tajně oblékáš křivák, zamkneš se na záchodě a posloucháš západní rádio."

ČTĚTE VÍCE: Vůdci zaniklé NDR dostanou vyšší důchod

 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy