Návrat tanků a děl. Ukrajina zažila nejtěžší bitvu od února

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 4. 6. 2015 11:40
Armáda v tuhých bojích brání městečko Marjinka. Musíme být připraveni čelit totální invazi podél hranice s Ruskem, prohlásil Porošenko.
Granáty ve středu zasáhly i Doněck.
Granáty ve středu zasáhly i Doněck. | Foto: Reuters

PrahaVýchodní Ukrajina zažívá nejtěžší bitvu od únorového pádu města Debalceve do rukou separatistů. Síly takzvané Doněcké lidové republiky zaútočily s nejméně pěti stovkami mužů na městečko Marjinka, třiadvacet kilometrů západně od Doněcka.

Nasadily tanky a děla, použití těžkých zbraní přiznala i ukrajinská armáda s tím, že to bylo nutné k odražení útoku.

Nejméně čtyři ukrajinští vojáci během několikahodinové palby zahynuli. Podle serveru Segodnja.ua zemřel při ostřelování manželský pár, sedmnáctiletá dcera je těžce zraněna.

Nemocnice v Dněpropetrovsku přijaly devětatřicet zraněných. Separatisté o svých ztrátách neinformovali, podle tiskového centra "protiteroristické operace ATO" (oficiální název Kyjeva pro válku se separatisty) zahynuli v boji čtyři ruští výsadkáři.

"Armáda musí být připravena čelit totální invazi po celé délce hranice s Ruskem," prohlásil dnes v projevu u příležitosti ročního výročí uvedení do funkce ukrajinský prezident Petro Porošenko. Podle něj nyní na území Ukrajiny, kontrolovaném separatisty, devět tisíc ruských vojáků.

Palba po dlouhé době citelně zasáhla i Doněck. Několik domů bylo vážně poškozeno a ve městě hořelo tržiště i autobusové nádraží Zapadnyj. Výpadek elektřiny uvěznil pod zemí více než osm stovek horníků v dolech Zasjadko a Skočinskovo, kontrolovaných separatisty (většina ukrajinských uhelných dolů se nyní nachází na jejich území, mnohé jsou však nefunkční, nebo dokonce zatopené).

Marjinka leží západně od Doněcka.
Marjinka leží západně od Doněcka. | Foto: Aktuálně.cz

Separatisté z ostřelování obviňují ukrajinskou armádu, podle Moskvy nese za eskalaci bojů a "provokace" Kyjev.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve své zprávě uvedla, že boje se rozpoutaly ve středu ráno. Delegace OBSE se snažila kontaktovat představitele separatistů a vyjednat s nimi zastavení palby, nebyli však k dispozici.

Ukrajinské ministerstvo obrany dopisem OBSE informovalo, že nasadilo u Marjinky těžké zbraně, což je v rozporu s dohodami o příměří v Minsku. Bylo to ale podle Kyjeva nutné k odražení útoku, kterým povstalci rovněž porušili závazky z Minsku.

Těžké zbraně včetně tanků měly být z frontové linie staženy, místo toho se ale děje opak.

Marjinka leží na hlavní silnici v západním směru. O několik kilometrů dál se nachází důležitá elektrárna ve městě Kurachovo. Separatisté v minulosti hovořili o tom, že je třeba ji získat.

Prokyjevský zpravodajský server Novosti Donbasa uvedl, že pod prudkou palbou z tanků se ocitlo také městečko Luhanske, které leží na frontové linii na ukrajinské straně.

Jurij Lucenko, šéf parlamentní frakce Bloku Viktora Porošenka, vyzval obyvatele samozvaných republik, aby odešli na území kontrolované Kyjevem. Podle něj se připravuje totální blokáda Doněcké i Luhanské republiky, pokud povstalci neukončí palbu a nebudou dodržovat dohody z Minsku.

Evropská unie má na konci června na summitu jednat o tom, zda sankce proti Rusku prodlouží, či ještě zpřísní. Nejnovější prudké boje dávají malou šanci na to, že by byly zmírněny, nebo dokonce úplně zrušeny, jak si přejí například český prezident Miloš Zeman nebo slovenský premiér Robert Fico.

Na Ukrajině panovaly obavy z toho, že s podporou Ruska separatisté obnoví ofenzívu po květnových oslavách výročí konce druhé světové války. Koluje ale také názor, že počkají na výsledek červnového summitu EU o protiruských sankcích.

Bitva v Marjince začala krátce poté, co v Minsku skončily bez pokroku další rozhovory kontaktní skupiny o příměří.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Americký diplomat Sondland připustil, že na Trumpův pokyn tlačil na Ukrajinu

Americký diplomat Gordon Sondland při středečním veřejném slyšení v Kongresu připustil, že na pokyn prezidenta USA naléhal na Kyjev, aby dodal informace zvýhodňující Donalda Trumpa ve volbách. Sondland, Trumpův stoupenec a sponzor jeho volební kampaně, promluvil ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb, který chce usvědčit Trumpa, že se na Kyjevu domáhal informací poškozujících jeho možného volebního soka Joea Bidena.

Sondland působí jako velvyslanec USA při Evropské unii a demokraté toužící vystavit Trumpa hrozbě ústavní žaloby ho považují za klíčového svědka. Hotelový magnát je podle médií členem skupiny nazývané "amigos" (přátelé), do níž patří ministr energetiky Rick Perry a zmocněnec USA pro Ukrajinu Kurt Volker. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání "špíny" na Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy