reklama
 
 

Návrat drachmy? Jako rozvod kdysi báječného manželství

2. 11. 2011 12:45
Vláda schválila referendum o pomoci eurozóny přes odpor doma i v zahraničí

Atény - Řecká vláda v noci na středu schválila referendum, které má víceméně rozhodnout o tom, zda Řekové i nadále budou platit eurem. Či zda se vrátí ke své drachmě, kterou opustili s přijetím eura v roce 2002.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění, uskutečněného v polovině září a zveřejněného deníkem Kathimerini, si přály setrvat v eurozóně dvě třetiny Řeků. Přesně 66 procent.

To se ale může změnit, a pokud v referendu, které vláda plánuje na prosinec nebo leden, řeknou Řekové dohodám s eurozónou ne, návrat drachmy bude rázem jednou z aktuálních otázek.

Řecký ekonom Stergios Skaperdas tvrdí, že pro mnoho Řeků je hlavně psychicky obtížné se s eurem rozloučit. "Měli jsme pocit, jako kdybychom se oženili nebo provdali za bohatého, krásného a inteligentního partnera. A nyní se toto báječné manželství změnilo v noční můru a končí rozvodem," řekl Skaperdas deníku New York Times.

Drachma má své místo v pohnuté řecké historii. V moderní době začala platit v roce 1832 poté, co Řecko po krvavé válce získalo nezávislost na Osmanské říši.

Někteří ekonomové připouštějí, že přechod ke staré měně by vyvolal "úprk" vkladů z bank, inflaci a bankrot by už byl nevyhnutelný.

Z dlouhodobého hlediska by ale prý Řecku změna prospěla. Jinými slovy: Nejdříve musí být hodně zle, aby pak mohlo být lépe.

Známý americký finančník Nouriel Roubini uvedl, že drachma by po svém znovuzavedení musela devalvovat vůči euru o 120 procent, aby bylo možné uvažovat o snížení řeckého deficitu.

Mezi stoupence opuštění eura patří například i mediální magnát Jorgos Kouris, který návrat k drachmě propaguje ve svém bulvárním tisku.

Politici evropských zemí zatím o drachmě odmítají veřejně hovořit, i když podle časopisu Spiegel německý ministr financí Wolfgang Schäuble takovou možnost připouští.

Průzkum deníku Kathimerini také ukázal, že ať se bude platit eurem, nebo drachmou, důvěra Řeků ve vlastní politiky a jejich schopnosti je žalostně nízká.

Jen sedmnáct procent z nich je přesvědčeno, že současný premiér Jorgos Papandreu je schopen zemi vyvést z krize. Lídr opozičních konzervativců Antonis Samaras na tom není o tolik lépe, má důvěru šestadvaceti procent obyvatel.

Opozice i někteří členové vládního Panhelénského socialistického hnutí žádají namísto referenda nové volby. Papandreovi se po odchodu některých poslanců vlastní strany smrskla většina v parlamentu na pouhé dva hlasy.

autor: Martin Novák | 2. 11. 2011 12:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama