Na východním křídle Evropské unie a NATO v posledních dnech přibývá pádů dronů. Ve středu ráno litevská armáda dokonce vyhlásila poplach a obyvatelé této pobaltské země se museli uchýlit do krytů. Jeden dron musel v úterý v Estonsku sestřelit letoun NATO.
Litevská armáda ve středu ráno varovala obyvatele před leteckým útokem a obyvatelé museli do krytů, evakuoval se i parlament.
„Informujeme vás, že důvodem pro zaslání varování obyvatelstvu je radarový signál s charakteristikami typickými pro bezpilotní letadla. Aktivita poblíž litevských hranic. Byla aktivována mise NATO pro kontrolu letového provozu,“ oznámily ve středu ráno litevské ozbrojené síly v prohlášení.
Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
Na východním křídle Evropské unie a NATO přitom v posledních dnech přibývá pádů dronů, kterými podle analytiků Ukrajinci útočí na ruské přístavy v Baltském moři a kvůli oklamání protivzdušné obrany využívají cestu kolem hranic Litvy, Lotyšska a Estonska.
Rusové se předhánějí, kdo pohrozí víc
Rusové už kvůli tomu pobaltské státy obvinili z toho, že drony startují přímo z jejich území. A představitelé Kremlu se teď předhánějí, kdo pobaltským státům pohrozí víc.
„Ruská armáda pozorně sleduje situaci ohledně průletů dronů přes vzdušný prostor pobaltských zemí a připravuje náležitou reakci,“ řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Už před ním se ale vyjádřil šéf ruské mise v OSN Vasilij Něbenzja. „Do Lotyšska již byly vyslány [ukrajinské] jednotky bezpilotních letounů. Jsou rozmístěny na lotyšských základnách v Adaži, Seliji, Lielvarde, Daugavpilsu a Jekabpilsu,“ prohlásil v noci na středu ruský velvyslanec při OSN.
Odvetný úder podle něj bude nevyhnutelný. „Ruská zahraniční rozvědka uvedla, že souřadnice v Lotyšsku jsou velmi dobře známé. Členství v NATO vás neochrání před spravedlivou odplatou,“ pohrozil Něbenzja s odkazem na tvrzení ruské zahraniční rozvědky SVR.
Nebezpečná lež, vyvrací Pobaltí i NATO
Pobaltské státy to označily za nebezpečnou lež a podaly protestní nóty, Lotyšsko si předvolalo ruského chargé d’affaires a tamní ministryně zahraničí Baiba Bražeová na síti X napsala, že „Rusko opět lže“.
Litevský ministr zahraničí Kestutis Budris zase v příspěvku na síti X uvedl, že Rusko úmyslně navádí ukrajinské drony, které na ně útočí, do vzdušného prostoru pobaltských států.
„Rusko záměrně navádí ukrajinské drony do vzdušného prostoru pobaltských států a provádí pomlouvačné kampaně proti Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Jde o jasný akt zoufalství – pokus zasít chaos a odvést pozornost od prosté reality: Ukrajina zasazuje ruské vojenské mašinerii těžkou ránu,“ napsal ministr v úterý.
Na středeční tiskové konferenci v Bruselu pak slova ruských představitelů komentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. „Ruské tvrzení je naprosto směšné, naprosto směšné a Rusko si to uvědomuje,“ uvedl. Zároveň pochválil spojeneckou reakci na dron v Estonsku.
„Protivzdušná obrana NATO byla opět účinná, a my budeme i nadále zlepšovat naši schopnost řešit jakoukoli hrozbu pro naše území nebo naše obyvatele,“ dodal.
Ukrajinci identitu dronů přiznali
Sami Ukrajinci přiznali, že zřícené drony jsou jejich. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pak podobně jako Budris potvrdilo, že Rusko drony úmyslně přesměrovává do pobaltských států a dělá to ve spojení s intenzivní propagandou.
Úmyslné přesměrovávání bezpilotních letounů jako ruský záměr je nicméně těžce ověřitelný fakt a například jiné zdroje z diplomatického prostředí to popírají či informaci nedokážou nezávisle ověřit.
„[Rusové] drony vyruší, protože nechtějí, aby padaly na jejich území. Nejspíš ale není záměr je přesměrovat na určité cíle,“ popsal redakci vysoce postavený diplomat pod podmínkou anonymity.
Drony podle dostupných informací startují z ukrajinského území. Během letu záměrně kopírují hranice zemí sousedících s Ruskem, aby se vyhnuly protivzdušné obraně nepřítele. Kvůli navigační chybě či rušení nepřítele pak mohou spadnout i do desítky kilometrů vzdálených míst.
V Lotyšsku drony shodily vládu
Na začátku května například dron zasáhl ropný zásobník v lotyšském městě Rezekne. To spustilo řetězec politických reakcí v Rize, který vyvrcholil minulý čtvrtek odstoupením premiérky Eviky Siliňové.
Pád dronů tak v prostřední pobaltské zemi způsobil politickou krizi. Podle politologů, s nimiž redakce Aktuálně.cz mluvila, byly ovšem drony spíše vyvrcholením „vnitřních mocenských tenzí“.
„Již delší dobu se veřejně diskutovalo o tom, že současná vláda je politicky vyčerpaná, což se odráželo i v nízké popularitě její předsedkyně,“ míní například lotyšský politolog Romans Gagunovs z Riga Stradinš University.
V Lotyšsku jsou podle něj otázky související s bezpečností v současné době kvůli širší geopolitické situaci mimořádně citlivé a jakákoli nejistota nebo selhání komunikace v této oblasti proto vyvolávají velmi silnou politickou reakci.
Drony ale padají i na území Polska, Litvy a Estonska. Rumunská stíhačka hlídkující nad východní hranicí NATO v úterý sestřelila dron nad Estonskem. I ten podle tamního ministra obrany Hanna Pevkura nejspíš patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle.
Mohlo by vás zajímat: V Estonsku v květnu probíhá cvičení NATO, které má odstrašit východního souseda
Sdílet
Nejnovější videa
