NATO v Pobaltí a Polsku rozmístí čtyři vojenské prapory, mají zajistit obranu Aliance

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 6. 2016 21:01
V Pobaltí a Polsku budou rozmístěny vojenské jednotky čítající až tisíc vojáků, které budou mít za úkol posílit obranu Aliance a odstrašit případného útočníka. Své schopnosti NATO zvyšuje také v oblasti Černého moře. Základem jednotek budou síly některé z členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Základem by tak měly být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg | Foto: ČTK

Brusel - Severoatlantická aliance rozmístí v každé ze tří zemí Pobaltí - tedy v Estonsku, Lotyšsku a Litvě - a také v Polsku na rotačním základě jeden "robustní vícenárodní prapor". Po dnešním jednání ministrů obrany členských zemí NATO to novinářům řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Aliance tak podle něj posiluje svou obranu a schopnost odstrašení případného útočníka. Své schopnosti NATO zvyšuje také v oblasti Černého moře.

Stoltenberg připomněl, že celkem čtyři prapory, každý čítající okolo tisícovky vojáků, jsou jen částí širší alianční odpovědi na současné složitější bezpečnostní prostředí.

Základem každé z jednotek, které podle Stoltenberga budou plně bojeschopné a pod aliančním vedením, budou síly některé z členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Základem by tak měly být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.

Estonský ministr obrany Hannes Hanso označil dnešní rozhodnutí za obrat v regionální bezpečnosti pobaltských zemí. "Je to silný signál každému možnému agresorovi," uvedl.

Na případný útok budeme reagovat

Jednoznačně vyjádřené odhodlání k vojenské a politické reakci nedává podle něj prostor pro nedorozumění. "NATO v případě útoku na některou členskou zemi zareaguje," uvedl estonský ministr. Také podle Stoltenberga je silný odstrašující účinek je nejlepším způsobem, jak zabránit válce. Zároveň ale také prohlásil, že aliance nevidí žádnou bezprostřední hrozbu vůči některé členské zemi.

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického teď Česká republika se svým podílem na některém z vícenárodních praporů nepočítá. Česko se ale bude spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem podílet příští rok na výcviku vojáků pobaltských zemí. Stropnický také připomněl trvající účast českých vojáků v jiných operacích a silách aliance či Evropské unie.

Na jihovýchodě, tedy v oblasti Černého moře, aliance hledá další posílení Rumunska a Bulharska nad už zvýšené námořní a letecké hlídkování a vojenská cvičení. Na dnešním jednání se zvažovala možnost vzniku vícenárodní brigády založené na základě rumunských sil. O přesných detailech se bude podle Stoltenberga ještě jednat.

Dnešní a středeční schůzka ministrů obrany členských států aliance je posledním jednáním na této úrovni před summitem NATO ve Varšavě na počátku července. Konkrétní podoba dnešních rozhodnutí by měla být dokončena právě do varšavské schůzky šéfů států a vlád NATO.

Rusko ve své bezpečnostní strategii označilo kroky NATO za potenciální hrozbu už před půl rokem, ten proces je vzájemný, říká Jiří Schneider. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy