Bezprecedentní. NATO řeší otravu exšpiona jako první chemický útok na alianci od svého vzniku

Martin Ehl Martin Ehl
Aktualizováno 14. 3. 2018 14:06
Bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni na začátku března v britském Salisbury.
Otrávený bývalý agent Sergej Skripal.
Otrávený bývalý agent Sergej Skripal. | Foto: Reuters

Londýn - Britská vláda tvrdí, že bývalého agenta ruské tajné služby Sergeje Skripala a jeho dceru otrávila látka Novičok, kterou vyvinulo Rusko. Severoatlantická aliance v souvislosti s tímto útokem neuvažuje o aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy o společné obraně, nicméně konstatovala, že jde o první, a tudíž bezprecedentní ofenzívní použiti chemické zbraně na území NATO od vzniku aliance v roce 1949. Ve středu k tomu aliance vydala oficiální prohlášení.

Zasažen byl i policista, který se oběma pokusil pomoci. Ten s vyšetřovateli komunikuje, zatímco oba Rusové jsou ve stabilizovaném stavu, ale v bezvědomí.

"Tento zcela nepřípustný akt co nejostřeji odsuzujeme," napsal na Twitteru český ministr zahraničí Martin Stropnický.

Velká Británie podle českého velvyslance v NATO Jiřího Šedivého ani v nejmenším nenaznačila, že by chtěla použít články 4 nebo 5 hovořící o kolektivní obraně. "Britové nás informovali, že jde o látku vyvinutou v Rusku," řekl Šedivý.

Británie žádá ruské úřady o vysvětlení a spojencům podle Šedivého naznačila znepokojení nad podobností toho, jak jsou někteří Rusové, kteří před Putinovým režimem utekli do Londýna, zabíjeni. V úterý deník Guardian uvedl, že byl v Londýně nalezen mrtvý spolupracovník ruského oligarchy Borise Berezovského.

Na Rusko jako původce útoku poukázal krátce před svým nečekaným odvoláním i americký ministr zahraničí Rex Tillerson. "Rusko má podle britské žádosti uvést, zda bojovou látku někdo zneužil. Na tuto odpověď čeká i aliance," zdůraznil Šedivý. Ruské ministerstvo zahraničí už dříve spojitost s útokem odmítlo.

Británie také útok považuje za závažné porušení Úmluvy o zákazu chemických zbraní. "Pro Británii je útok součástí širšího trendu tolerujícího používání podobných látek, jako jsme svědky například v Sýrii," řekl Šedivý.

O použití chemických zbraní se hovoří například nyní při bojích o syrskou Ghútu. OSN potvrdila použití chemických zbraní syrským režimem v roce 2016.

Novičok ruský list Kommersant označil za nejmocnější chemickou zbraň na světě. Vysoce účinná látka, kde několik gramů může zabít stovky lidí, byla vyvinuta v 80. letech minulého století. Rusko loni oznámilo, že své chemické zbraně v souladu s mezinárodními smlouvami zlikvidovalo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy