NATO odpovídá Rusku. Chce nové základny na východě Evropy

Jan Hejl Jan Hejl
27. 8. 2014 13:05
Aliance bude o opatření jednat na nadcházejícím summitu ve Walesu. Některé silné státy jsou však proti.
Německo je k návrhu Rasmussena opatrné.
Německo je k návrhu Rasmussena opatrné. | Foto: Reuters

Brusel – Summit NATO začne už příští týden. Státníci budou jednat i o velmi ožehavém tématu, které Alianci může dělit.

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen totiž chce rázně odpovědět na ruskou politiku na Ukrajině. Plánuje rozmístění jednotek na nové základny ve východní Evropě.

"Abychom takovéto opatření mohli uskutečnit, budeme potřebovat podporu v hostitelských zemích. Přijmeme plán, abychom v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě mohli jednat rychle," prohlásil.

Proti "potenciálním agresorům"

NATO chce opatřením zejména odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od vměšování se do politiky pobaltských států, bývalých sovětských republik, kde žije silná ruská menšina.

Právě státy východní Evropy se cítí ohroženy ruskou rozpínavou politikou na Ukrajině a dlouhodobě volají po tom, aby Severoatlantická aliance zareagovala.

Pokud se členské státy shodnou, očekává se silná reakce Moskvy.

"Každý potenciální agresor, který jen pomyslí na útok proti některému státu NATO, by měl vědět, že se utká nejen s vojsky onoho státu, ale také s aliančními jednotkami," varoval alianční šéf.

Otázkou je, zda přítomnost vojsk na východě by měla být trvalá, anebo jen dočasná, napsal britský list The Guardian.

"Stručná odpověď zní ano. Aby ale nedošlo k nedorozumění, používám frázi ´tak dlouho, jak bude nezbytné´. Musíme však čelit realitě, že Rusko nepovažuje NATO za partnera," řekl Rasmussen.

Velké státy jsou proti

Na summitu ale může narazit. Jeho plán totiž nevítají s nadšením zdaleka všichni.

Ačkoli Američané a Britové navýšení vojáků na východě Evropy podporují, další silní hráči jsou proti. Nesouhlasí Francie, Itálie a Španělsko.

Vlažný postoj se dá také očekávat od další velké země - Německa. Anonymní představitel NATO řekl, že Berlín je, jde-li o provokace Ruska, velmi opatrný.

Navzdory výše uvedenému je ale pravděpodobné, že ze setkání v Cardiffu skutečně vzejde závěr, který navýšení vojsk posvětí.

Podle zdrojů z Aliance však odpůrci prosadí, aby ze závěrečného usnesení o vojenské přítomnosti na východě zmizelo slovo "trvalé".

Jediná základna NATO na východ od hranic z dob studené války je u polského Štětína na pobřeží Baltského moře. Bude pravděpodobně tvořit základ pro další rozšiřování sil na východ.

Foto: Reuters

O Rusku bez Ruska

Summit Severoatlantické aliance se bude konat 4. a 5. září v Cardiffu, hlavním městě Walesu.

NATO má jednat mimo jiné o kolektivní obraně, společném postoji vůči Rusku a stažení vojsk z Afghánistánu.

Navzdory tomu, že projednávaná agenda se bude ve velké míře týkat Ruska, jméno prezidenta Vladimira Putina mezi pozvanými není.

Vedení Aliance účast ruské delegace shledalo jako "neužitečnou". Kreml ale - dle nejmenovaného ruského diplomata - s pozváním "v nynějších podmínkách ani nepočítal".

Do Cardiffu naopak přijede hlava ukrajinského státu Petro Porošenko.

_____

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Právě se děje

před 8 minutami

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu, Poslanci zákon schválili v prvním čtení

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Předpokládá to vládní novela, která v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Změna má pomoci vymáhat pokuty především od cizinců. Nyní ji posoudí bezpečnostní výbor.

Proces vymáhání postihů je složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle důvodové zprávy zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy